Autoškola je nezapomenutelná věc. I pro mě.  Díky moc za krásné téma, které vyvolalo část veselých a část drastických vzpomínek.  Krásný večer přeju! 

Dani moc děkuji za návštěvu a je to přesně tak, většina jsme to prožívala obdobně. Přeji hezký den a děkuji za návštěvu

Jo začátky jsou těžké. Psal se rok 1978, bylo páteční odpoledne a já měl za sebou první 4 hodiny jízdy za volantem  vozu  Škoda 100. Další hodina předemnou a já se těším, jak se svezu a ukážu, jaký už jsem řidič. Průšvich přišel, když instruktor autoškoly ukázal na Pragu V3S se slovy " jedeme do Strašnic, pro brusku na parkety". Rozklepaly se mi kolena a vyšplhal jsem se do kabiny náklaďáku. Pro neznalé, přede mnou trasa Střešovice - Strašnice a zpět v pátečním Pražském provozu !!! Popisovat, co se dělo dál, nemá asi smysl. Jenom 

průjezd Petrským náměstím a Soukenickou ulicí, kde na každé straně byl odstup od zaparkovaných aut tak 30 centimetrů hovoří za vše.

Po návratu do Střešovické autoškoly jsem bez přehánění mohl ždímat tričko.

Miroslave, moc děkuji za tuto příhodu. Co si bedeme povídat, kdo nezažil jízdu s vejdou nepochopí :-)

Děkuji moc za návštěvu a krásnou příhodu

 To se nezapomíná, že?

Jituš ani nejde, neb čím jsme starší začínáme vzpomínat na mládí 

Vzpomínám na jeden moment, když jsem se učil zacouvat za účelem podélného zaparkování do malé mezírky mezi auty do kopce. Náramně mi to šlo, celý jsem se nadmul pýchou. Nato mi instruktor suše oznámil: "Dobrý, ale tu spojku jsem ti držel já." Musím přiznat, že tohle parkování nemám rád dodnes

Honzo no já to taky nemám rád. Děkuju za návštěvu