Člověk musí dozrát, aby si začal všímat toho nebo těch co jindy přehlížel. Poslední sloka je pravdivá. A Karel Gott je v písničce šarmantní i když jsem nebyla jeho fanouškem ..ale dospěla jsem už ho beru ..

Milá paní Radko, je to přesně tak, dozrání a poznání. A ta sloka je právě psaná s úmyslem reality života. Radko, velmi děkuji za návštěvu a za komentář.

Co k tomu dodat? To je prostě......Pavel

Maruško, moc děkuji za návštěvu a krásný komentář

Přemku, moc ti děkuji za návštěvu a komentář

Lidské, od srdce a trochu dojemné. Potkat člověka, pozdravit, usmát se, podívat se do očí a někdy si s chutí jen tak popovídat. Kdo to dnes umí Pavle? Aspoň si o tom krásně napsal

Jene,moc ti děkuji za návštěvu a komentář. Na někoho může můj článek působit naivně, ale já se chtěl dotknout právě toho lidství

Pěkné, pěkné.....psáno srdcem...

a to jste ještě nepotkal Ilsu

Issová, moc děkuji za návštěvu a komentář

Člověk je někdy rád, že vidí známé tváře, potkává je ve stejném čase a stejných místech, vidí je ve stejných oknech. To dává pocit, že na tom světě, je ještě něco v pořádku, že normální život funguje. Pavle

Ivanko,mám stejný pocit. Je to prostě taková mozaika. Navíc si myslím, že dokud člověk vnímá detaily a je jedno které, je to ještě dobré. Ivanko, děkuji ti za návštěvu a za komentář.

Je to někdo, koho jsi měl potkat...

Ivanko, kdo ví, říká se, že cesty jsou nevyzpytatelné. Každopádně ti moc děkuji za nakouknutí a za komentář.

Oceňuji, Pavle, Tvůj citlivý pohled a úctu k životu i těch "druhých" a zdánlivě obyčejných.

Tomáši, prožíváme složitou dobu, dobu, kterou už historie učitě zná. Jen jsme se nepoučili. Možná se na to vše jen dívám špatně, ale mám pocit že přehlížíme všechny ty maličkosti, takové ty vobyčejné korálky každodenního štěstí. Podívám-li se na mezilidské vztahy a nejen mezi lidmi, které potkáváme, ale především na ty rodinné, prožíváme jakousi krizi. Ztratili jsme úctu, nemáme pokoru, vše bereme jako samozřejmost a neumíme se radovat. Přesto máme pocit, že jsme šťastní. Kupujeme povrchní a nepotřebné věci. Tome děkuji ti za návštěvu a za komentář.

,,Jenom" Proč? Inu, umění naslouchat. Nejen slovům, řeči...,,Prostě" životu

P.S.: Dá se. Jen to ,,dozrát", to bývá někdy problém

Jirko, vnímám to podobně, zejména v dnešní době. Každopádně děkuji za návštěvu a komentář

Pane Vrbo, vynalezl jste nový originální literární styl: naivní existencialismus. Blahopřeju.

Ale kdeže Jde ,,jen " o tu schopnost ,,cosi" sdělit