Jo koleje, ty alespoň odněkud někam vedou..

Přemku, zdravím tě. A máš pravdu. Moc ti děkuji za návštěvu a komentář

Koleje voní dálkou, ze které se neblbne.

Jiřinko, přesně tak. A vedou nás k novým obzorům. Moc děkuji za návštěvu a komentář

Nedivim se, že máš kolejnice ve "výkladni skříňi" Tvého blogu! Moc pěkný!

Tome, odhalil jsi mě. Jen jsem malinko otálel s prozrazením právě symbolu onoho obrazu v úvodu mého blogu. Teď už to je venku A tobě moc děkuji nejen za návštěvu, ale i komentář

Konečně blog,který nečpí zlem,nenávistí....jen mě stejně jak ty koleje fascinují potůčky,bystřinky,říčky a řeky a mohl bych do nich , tak jako do ohně fascinován koukat hodiny, ale můj pejsan mi to nedovolí.

Petře, i já miluji ty potůčky , říčky a klidný místa. Máme jich kolem sebou spousty, stačí se jen a jen dívat. A kté zlosti, nenávisti? Petře, to nechci dělat, stejně jako jakékoliv plutí na v tuto chvíli oblíbené společenské vlně. Můj svět je hezčí,hodnotnější. A nechci zblbnout. A jsem rád, když ke mě chodí lidé, kteří to cítí podobně. A tak Vám Petře, děkuji za návštěvu a komentář, ke kterému není třeba něco dodávat.

Koleje a zeleznice jako takova me fascinovala odjakziva, Pavle. I kdyz od doby, co nejezdi parni lokomotivy, tak uz to neni uplne ono. Ony byly vylozene osobnostmi.

Honzíku, no to bez debat. To byly královny. Mám zatím nenaplněný sen, vychytat termín, když někde pojedou a nafotit je. Moc děkuji za návštěvu a komentář

Mě taky. A můžu zodpovědně říct, že jsem si na to potřebovala nejdřív parádně rozbít čumáček.

Jo, Klárko, rozumím ti. Mám to také za sebou. Každopádně moc díky za návštěvu a komentář