Máme to podobné, když jsme si jeli pro naše klubíčko

Horste, moc ti děkuji za návštěvu a i za tvou zkušenost.

Krásný pejsek a nádherný příběh! Pražského krysaříka měli kdysi jedni moji sousedi z domu, kde jsem pár let bydlela. K tomu ještě měli chrta a když jsme se občas potkali ve výtahu, vypadalo to dost legračně: velký chrt a pod jeho nohami maličká krysařička. Jejich majitel mi vyprávěl, že té velikostně nesourodé dvojce "šéfovala" právě ta maličká. A jaký měla respekt! Ta když se rozštěkala...

Těším se na další pokračování Vašeho vyprávění.

Pavlo, děkuji Vám nejen za návštěvu, ale ještě více za Váš krásný diskusní příspěvek ze života za který jsem moc vděčný. Pokračování uvidím, přemýšlím, že se pokusím tak nějak o větší sepsání. No uvidíme.

Pavle, napsal jsi to tak krásně, že jsem to opět proslzela. A že paní věděla, že jste si s Kleopatrou souzeni? Dyť se stačí na tebe podívat! Připomněl jsi mi, když jsem si byla ve Vyškově pro Ariho (pinč), a zejména před pěti lety pro Edu (čivava). Přišli jsme do bytu, paní vyndala pejska z krabice, a do předsíně vběhlo veselé stvořeníčko, v tlamičce botu-vietnamku, kterou držel za pásek, a vesele vrtěl ocáskem, který má vskutku krásný. A já věděla, že to je ON!

Je to veselý pejsek! A úžasný kámoš.

Díky moc za toto povídání!

Maruško, já ti moc a moc děkuji za tvé řádky, za návštěvu také, vždy tě rád v diskusi vidím. Ale tvá slova - ty zaslouží ocenění pro krásný obsah.

Pavle Jsem si u toho videa vzpomněla na fenečku, co naši pořídili ségře v devítce... A jak se jeli podívat na Cliffa do útulku a přivezli ho...

Klárko, tak to jsem moc rád, že jsem ti připoměl jednoho Vašeho pejska. A děkuji ti za návštěvu a za podporu.

Pavle, bylo to tehdy krásně osudové rozhodnutí, šťastné společné roky a myšlenka na konec od srdce, tak jak se patří.

Jitko, život. Co k tomu lze vůbec dodat. A ta má myšlenka na konec? No nebyl bych to já. Tobě moc děkuji za návštěvu a slova

Přesně jako Vy, Pavle, jsme se i my před několika lety šli podívat na potencionálního pejska a druhý den jsme ho již měli doma. Pejskové jsou členové rodiny, člověk se musí loučit po svém, je mi líto, že máte smutek, život, jeho počátek i konec a vše ostatní v něm, prostě takový je ,.

Olinko, máte naprostrou pravdu, i když na tu pravdu, zejména smutnou nejsme připraveni. Právě proto však nesmí zůstat vidět jen ten konec, nýbrž i ten počátek a průběh života, který je plný krásných příhod, které nám zůstávají v paměti. A je tomu tak dobře. A Vám moc děkuji za návštěvu a za komentář

Pavle, timto Ti projevuji uprimnou soustrast. Klea se dozila pro psa pekneho veku. Ty ted mas na ni pekne vzpominky. C'est la vie, takovy je zivot.

Jaroslave, velmi ti děkuji za tvá slova, ve kterých je pravda. Děkuju

Když se z bolesti vypíšeš, je najednou tak nějak menší a už není jako kyselina, leptající duši, Pavle

Jani, je to tak. Píšu a píšu a když to bude dobré, třeba to vyjde i jinak, než v šuplíku nebo blogu. Uvidíme. Každopádně při tom psaní a zachytávání nádherných a humorných chvil, ta bolest je menší a menší. A tobě Jani, děkuji za návštěvu.