Soudě dle množství zboží, které jsme z regálů přemisťovali do nákupního vozíku.
Třeba u takové mouky.
Zatím co dav podivných postav se tam pomalu rval o dovezenou paletu mouky, my jsme vzali jen jedno balení. Nakonec na co dělat velké zásoby. Zejména, když mouka sama o sobě je nepoživatelná.
A přitom nakupování jsem navíc neodolal jistému zkoumání.
V případě některých lidí mi to nedalo, abych si je neprohlédl a nezaposlouchal se do jejich slovního projevu. A spojení těchto informací, přivedlo mě až k jistým spekulacím, končící řečnickou otázkou na téma: proč ta hlupačka kupuje mouku, když se ještě veřejně pochlubí, že neumí ani péct ani vařit, když chodí do restaurace.
A takových podobných individualit tam byla řada. Až jsem začínal mít pocit, že se tam pořádá nějaké dostaveníčko přihlouplých jedinců.
Chápu, že mnoho lidí má strach a tak logický vzniká panika. A strach má každý člověk.
I já ho mám.
Je to přirozené, je to normální.
Jenže, člověku byl dán i mozek, aby přemýšlel, nebyl jen tupým stádem, měl odpovědnost sám za sebe i své blízké.
Pokud jsou však lidé smyslu zbavení, neuvědomují si, že třeba právě shlukováním se u palet zboží, rozhodně své ochraně před přenosem viru nepomáhají.
V těchto dnech prožíváme něco, co není běžné.
Žijeme ve dnech, které odhalují dosud skrývané. Naše závislosti, neschopnost, arogance, hloupost
a nepoučitelnost z historie.
Závislost vybudovanou životem v novodobé totalitě jménem konzumismus. Závislost na životních hodnotách prožívaných ve všech možných krámech s oblečením, obědy či večeřemi v restauracích.
Přespříliš dlouho jsme žili ve falešné iluzi o tom, že se nám nic nemůže stát, že je vše v pohodě a o nic nejde.
A ta naše falešná jistota se nám rozpadá mezi prsty.
Věřím, že jsou mnozí hysterici, co budou nadávat na vládu, třeba právě za zavřené hospody. Kolik vlastně lidí vyjelo za hranice v době, kdy bylo jasné, že ony oblasti jsou nebezpečné a že virus se neptá po značkách či plotě, aby se nepřenesl dále. Kolik kolem sebe slyším remcání na všechna dosud přijatá opatření.
A ty dnešní dny daly prostor dalším podivným existencím – chytrolínům, co vždy přesně vědí, co kdy a jak, udělat nejlíp.
Díky své změně v povolání, pohybuji se v oboru zdravotnictví. A té změně, byť by ne jednoduché, absolutně nelituji.
Zejména v této době.
Třeba už jen proto, že vidím nasazení mnohých lidí, kteří se dle svých odborností a zařazení snaží o omezení vlivu Koronaviru, či se snaží těm, co jsou nemocní, pomoci, vystaveni vlastnímu ohrožení na zdraví.
Stejně tak, jako hasiči, policisté či vojáci. Oni nemají čas nesmyslně řešit zásoby, které nakonec pozřou jen mouční červy. Osobně smekám i před mnoha dalšími profesemi, které profesionálně zvládají hysterii. Prodavačky, řidiči hromadné dopravy.....
Všem těm vyjmenovaným a rozumným lidem patří můj obrovský dík a uznání.
Vánoční nákupy v půlce března
Další články blogera
Pavel Vrba
Moji milí bakaláři,
dnes Vám budu vyprávět příběh kolegy z práce. Příběh, jehož autorem je sám život. Začátky mnohých bývají obyčejné a z počátku nezajímavé. Někdy však z prostých okamžiků vzniká hororový děj. Jako v tomto případě, kdy se ztratila
Pavel Vrba
Jako volič, daňový poplatník, ptám se vrchnosti
kdy už přestane dělat z lidí hlupáky. Jako volič a daňový poplatník nestačím zírat. Ze všech těch podivností plných pokrytectví a neřešení života obyčejných lidí. Kolik jsem už slyšel úlisných a falešných prohlášení za 30 let.
Pavel Vrba
Zima není vůbec nudná, naopak
a vůbec není černobílá, jak se možná některým zdá. Kolem nás lze spatřit tolik nádherných obrazů a detailů. Ta krása, má však svůj omezený čas.
Pavel Vrba
No co no, tak se omluví
zapomenout na nějakej ten milión v kapse, to je přeci normální. Před lid předstoupí, ručičkama rozhodí a omluví se. To se přeci může stát komukoliv. Kdo ví, co je vůbec pravdy na tom....
Další články z rubriky Společnost
Jindřich Kubánek
Zkreslené vidění - Návod k použití
Každý si myslí, že mozek má a že ho používat umí. Přesto stačí, když ztratí klíč od bytu nebo založí kamsi brýle, aby vše ztratilo smysl a začala panika a zoufalství.
Veronika Valíková Šubová
Takže Velký pátek
Čtu radostné ódy na Velký pátek a trochu mi trnou zuby. Tedy stručně: na Velký pátek předhodila jedna náboženská parta vrchnosti nepohodlného proroka inovující party a okupační mocnost ho na nátlak jeho souvěrců nechala popravit.
Rudolf Pekař
Velikonoce nebo svátky jara a tolerance?
Připomínka jara nám přináší příjemné počasí, kvetoucí zahrady a zároveň i změnu názvu Velikonoc na Jarní svátky či Svátky jara. Jaký to má důvod?
Vlastík Fürst
Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům
Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.
Karel Trčálek
Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!
ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou
Počet článků 811 | Celková karma 23.03 | Průměrná čtenost 715 |
Něco o sobě? Nic zajímavého, snad je dva citáty, které vystihují vše.
"Cokoli slyšíme, je názor, nikoli fakt.
Cokoli vidíme, je úhel pohledu,
nikoli pravda “. Marcus Aurelius
"Kdybych se měl snažit číst -
o odpovědích nemluvě -
všechny útoky namířené proti mně,
mohl bych to tady celé zavřít
a nedělat nic jiného.
Dělám to nejlepší, co umím a znám,
a chci to tak dělat až do konce.
Jestliže mi dá konec za pravdu,
nebude na tom, co proti mně říkají, záležet.
Jestli se nakonec ukáže, že jsem se zmýlil
nepomohlo by, ani kdyby deset andělů
přísahalo, že mám pravdu."
Abraham Lincoln
Můžete mě zaslat i vzkaz : pavelblog@email.cz
nebo mě naleznete zde : https://twitter.com/PavelVrba3
Osobní stránky : http://pavelvrbaozivote.simplesite.com