Les, který tak varovně promlouvá k lidem

10. 06. 2019 18:00:00
už po mnoho desítek let. Každičkým stromem, keřem či květinami, bez ohledu na vlastní věk, promlouvá k poutníkům a obyvatelům vesniček. Kolik jsem už v životě navštívil lesů, malých či velkých. Ale tento, tento je jedinečný.

A já teprve nyní, po řadě dlouhých let objevuji jeho skryté poselství. A učím se naslouchat a především rozumět podivnému hlasu, který se ozývá z každého kmene, stonku, lístku či květu. Hlasu lesa, do jehož duše byla zbytečně a nesmyslně vypálená stále krvácející a otevřená rána.

Ten les, je lesem plným křížů a pomníků. Během jediného dopoledne 3. července 1866 se stal věčným domovem pro více jak 5 000 lidí. Lidí, kteří pocházeli z různých zemí, mladí i starší, co milovali své rodiny a byli milováni svými blízkými. Les, který tragickými událostmi poznamenal mnohé rodin sousedních vesnic Máslojedy, Čistěves či Benátky. Ať již dopady nesmyslné bitvy, či později cholerou a jinými nemocemi.
Les Svíb, je pojmenován dle výskytu Svídy krvavé. A jako byl nějakou vyšší mocí předurčen k prožití oněch tragických okamžiků tehdejší doby.
Ten les jsem navštívil během posledních 3 měsíců několikrát. Vždy s úctou, pln mnoha (ne)zodpovězených otázek, u kterých tak žíznivě hledám odpovědi. Není to jen o hledání historických souvislostí, ale i mnoha generací lidí, ať již vojáků na rakouské či pruské straně, civilních obyvatel, ale i generaci lidí, kteří svůj život věnovali a věnují zachování a obnově pomníků a hromadných hrobů. Generace lidí, co by členů či příznivců Komitétu pro údržbu památek války 1866, historiků, spisovatelů či archeologů. Obrovská škála lidí, věnující se vojenským historickým klubům tehdejších armád, obyvatelům výše zmíněných obcí, ale i obcí dalších, mimo katastru Svíbu. Všichni ti, co všemi formami připomínají oběti mocenských bojů, utrpení a důsledků všeho přítomného zla. A to vše proto, aby se nezapomnělo a abychom se dokázali poučit z historie.
Mezi významné akce spojené s připomínkou prusko-rakouské války, patří i akce Rozsvícený Svíb, která se o tomto víkendu konala již po 13. Pořadatelem akce byl Muzejní historický klub Záviš Svitavy a Sbor dobrovolných hasičů Čistěves. Když jsem si četl pozvánku s programem, věděl jsem, že se této akce zúčastním. Vždyť tam přeci naleznu další a další střípky, postupně se doplňující skládanky všech událostí.

Putování tmou, rozřezávané světly

Pořadatelé akce sestavili pro návštěvníky zajímavý program, od nástupu jednotek rakouské armády, denní pochod Svíbem s komentářem, dobovou módní přehlídku 1866 a válečnou ukázku – útok rakouských jednotek na Svíb. Mezi hlavní body programu však patřil Pietní akt u pomníku c. k. 8. mysliveckého praporu a komentovaný noční pochod Svíbem.
Pro mě osobně a myslím si, že i pro řadu ostatních návštěvníků to vše bylo obrovským poznáním. Ale také o tom, jak mě mnohá slova, která zazněla na pietním aktu, emotivně zasáhla. Slova, která pronesl PhDr. Miloslav Štrych, která nebyla čtena z žádného papíru.
A ani být nemohla, protože do papíru nelze napsat slova tak plná pokory a úcty. Slova, která mohl jen doplnit přítomný kněz, slovy z Bible. Slova, která mě utkvěla v hlavě. Poselství Svíbu, který i po 153 letech promlouvá k lidem a k blízkým vesnicím. Tak těžce hledám odvahu sepsat správně ona pronesená slova, abych je nechtěně sepsal jinak:

Jsem Svíb..
jsem plný na věčnosti spících obětí a svědkem nesmyslnosti bitvy a války.

Jsem Svíb, v pokoji obklopený všemi obyvateli obcí Máslojedy, Čistěves a Benátky.
Jsem Váš les a i Vy jste Svíbem.
Jsme vzájemně propojeni historickými událostmi, smrtí i životem a poučením.
Byli jsme vybráni nést spolu dál poselství, vypovídající a varující před nesmyslností války a jejich všech obětí.
Všichni jsme Svíb, po mnoho desítek let.
Jsme jediní, kdo to poselství může nést.

A když sepisuji ta vyřčená slova, v paměti se mi objevila vzpomínka na jeden rozhovor s členem Komitétu. Tehdy hovořil o dochované informaci z tehdejšího tisku: Ve třicátých letech dvacátého století z moci úřední, chtělo město Hradec Králové přesunout právě pomník věnovaný c. k. 8. mysliveckého praporu do Hradce Králové. Když přijížděli stěhováci k onomu pomníku, zahlédli je obyvatelé Čistěvsi, pracující na polích. A se vším, co tehdy měli v ruce, jej obstoupili a nepřipustili, aby ho kdokoliv odvezl, protože patří k nim.
Pomník, který je bytostně spojený právě s Čistěvsí, Svíbem a všemi historickými událostmi.
A jsem přesvědčený o tom, že právě ona navazující kontinuita v péči o toto místo a šíření onoho poselství obyvateli dotčených obcí, je úžasná a nesmírně důležitá.
Když jsme po setmění procházeli ztichlým památným Svíbem, bylo tu a tam slyšet pohyb zvěře. Tmu, zahalující všechny zákoutí ztichlého lesa jen rozřezával svit svíček, umístěný u každého hrobu a památníku. A když jsem se v tom lese plným křížů rozhlížel, viděl jsem mnohem zřetelněji to množství míst, kde odpočívají ti, co se navzájem zabili. Za ty, co usilovali o nadvládu nad všemi. Člověk pak přemýšlí o důsledcích a dopadu nesmyslně vedené bitvy o les Svíb.

Možná si některý z mých čtenářů položí otázku, proč to vlastně píšu, když je to tak strašně dávno. Proč se nevěnuji třeba aktuálním tématům.

Píši o tom vše záměrně proto, že v roce 1866 spatřuji počátek všeho, co následovalo. Ve všech těch následujících dějinných událostech, spojených s I. a II. světovou válkou a nástupu totality. Se všemi důsledky, které jsou patrné do dnes. Píši o tom i proto, že zlo tehdejší doby se nezměnilo. Dál a dál je silnější, než je sám člověk. Zlo, které své pravé úmysly dokáže zabalit do roucha pravdy. Má tisíce podob, ale i stejné cíle. Má jen jiné prostředky, modernější a sofistikované, co dokáží jen přinést mnohem víc oběti. A my podlehneme, pokud nenalezneme poučení a nebudeme ostražití. A taky patřičně připravení.

Abychom nedělali stále stejné chyby, za které jednou tvrdě zaplatíme.

Více než vzpomínat, je třeba se poučit. Ti, o nichž přemýšlíme, zemřeli především proto, že si lidé včas nepřipustili, že jsou ohroženi. Je třeba se poučit, neboť jsme opět ohroženi a opět si to nechceme přiznat. Říkáme: Žijeme v míru, přitom se bojuje, útočí a zabíjí. Ve své hlouposti a pýše poučujeme celý svět.
prof. Petr Piťha, čerpáno zde:

Na samotný závěr bych rád veřejně poděkoval organizátorů této akce a účinkujícím.
Nejen za připravený a důstojně provedený akt vzpomínky na padlé, ale i za připravené zázemí, včetně občerstvení. Jmenovitě Muzejnímu historickému klubu Záviš Svitavy, Sboru dobrovolných hasičů Čistěves. Poděkování patří i obyvatelům obcí Máslojedy, Čistěves a Benátky, Komitétu pro udržování památek z války 1866, Historickému C. K. řadovému pěšímu pluku č. 18 Hradec Králové a Kadetní setnině jičínského pěšího pluku č. 74.

Autor: Pavel Vrba | pondělí 10.6.2019 18:00 | karma článku: 17.92 | přečteno: 924x

Další články blogera

Pavel Vrba

Moji milí bakaláři,

dnes Vám budu vyprávět příběh kolegy z práce. Příběh, jehož autorem je sám život. Začátky mnohých bývají obyčejné a z počátku nezajímavé. Někdy však z prostých okamžiků vzniká hororový děj. Jako v tomto případě, kdy se ztratila

12.2.2024 v 19:00 | Karma článku: 16.55 | Přečteno: 728 | Diskuse

Pavel Vrba

Jako volič, daňový poplatník, ptám se vrchnosti

kdy už přestane dělat z lidí hlupáky. Jako volič a daňový poplatník nestačím zírat. Ze všech těch podivností plných pokrytectví a neřešení života obyčejných lidí. Kolik jsem už slyšel úlisných a falešných prohlášení za 30 let.

5.2.2024 v 9:00 | Karma článku: 33.08 | Přečteno: 1040 | Diskuse

Pavel Vrba

Zima není vůbec nudná, naopak

a vůbec není černobílá, jak se možná některým zdá. Kolem nás lze spatřit tolik nádherných obrazů a detailů. Ta krása, má však svůj omezený čas.

25.1.2024 v 14:00 | Karma článku: 14.30 | Přečteno: 136 | Diskuse

Pavel Vrba

No co no, tak se omluví

zapomenout na nějakej ten milión v kapse, to je přeci normální. Před lid předstoupí, ručičkama rozhodí a omluví se. To se přeci může stát komukoliv. Kdo ví, co je vůbec pravdy na tom....

22.1.2024 v 8:00 | Karma článku: 35.56 | Přečteno: 983 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 26.87 | Přečteno: 487 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.41 | Přečteno: 298 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.78 | Přečteno: 521 | Diskuse
Počet článků 811 Celková karma 23.03 Průměrná čtenost 715

Něco o sobě? Nic zajímavého, snad je dva citáty, které vystihují vše.

 

"Cokoli slyšíme, je názor, nikoli fakt.
Cokoli vidíme, je úhel pohledu,
nikoli pravda “.  
Marcus Aurelius
 

"Kdybych se měl snažit číst -
o odpovědích nemluvě -
všechny útoky namířené proti mně,
mohl bych to tady celé zavřít
a nedělat nic jiného.
Dělám to nejlepší, co umím a znám,
a chci to tak dělat až do konce.
Jestliže mi dá konec za pravdu,
nebude na tom, co proti mně říkají, záležet.
Jestli se nakonec ukáže, že jsem se zmýlil
nepomohlo by, ani kdyby deset andělů
přísahalo, že mám pravdu."

                        Abraham Lincoln

Můžete mě zaslat i vzkaz : pavelblog@email.cz
nebo mě naleznete zde :
https://twitter.com/PavelVrba3
Osobní stránky : http://pavelvrbaozivote.simplesite.com

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...