Nedělní ohlédnutí – vryté obrazy

Uplynulé dny byly naplněné nejen různorodými pohybovými aktivitami, ale rovněž ještě detailnějším poznáváním míst, na kterých jsem sice už byl. Když ale člověk chce, vždy najde něco nového a zajímavého.

Třeba mé, několik let se opakující výlety do jednoho údolíčka. Člověk tam uzří i řadu objektů, které tam svýma rukama zanechal člověk. A jinde viděl jsem, jak si příroda svůj prostor zabraný člověkem, bere zpět.

Bez ohledu na velikost a materiál.
Stačí jen málo,
chvíli to nechat chátrat.

A stejné je to i s námi samotnými,
stačí jen málo......

„Život není o tom, jak jste oblíbení. S jakou dívkou či chlapcem chodíte či se znáte. Život je vždy věrný tomu, kdo jste nebo v co věříte. Nikdy nenechte někohopřesvědčit vás, že jejich cesta je lepší než vaše cesta. Nakonec, všechno co máme, jsou naše srdce a naše mysli. To je důvod, proč zpíváme. To je důvod, proč brečíme. Proto žijeme.“
Andrew Biersack

za dílem lidí

A jak to mé dnešní povídání z krásnýho místa humorně ukončit?

Třeba o tom, jak jsem to poznávání absolvoval s pí Columbovou. A když jsem v průběhu túry pocítil hlad, o nějakou stravu jsem požádal.  A místo rozprostřeného ubrousku prostři se, ozvalo se jasně: Tady ještě ne, najíme se až tam a tam.  
A tak jsem čekal
a čekal.....,
až jsem se nakonec i dočkal. 
A radost,

tu jsem měl velikou.