Slavím, slavíš, slavíme.
V době, kdy píšu tyto řádky, s jistým podivem zjišťuji, jak se zdánlivě nepropustná opona, oddělující dávné vzpomínky a doteky minulosti, trhá a přeměňuje v cáry bezvýznamné látky. A jen ty malé cáry zakrývají úplné detaily minulosti. Možná čerstvě prožitý smutek, s bolavým srdcem má tak obrovskou sílu, mnohem silnější, než je ona pomyslná opona. Síla smutku, které zastření minulosti nemůže odolat. A také neskutečná síla, nutící mě sepsat vše, co mi minulost po mnoha letech zakrývala. Musím to vše sepsat, ovšem bez patosu, který by mohl mnohá slova změnit jen v prázdnou frázi nepřinášející vůbec nic
A tak, právě u příležitosti 19 výročí přináším další díl, který jsem nazval:
Taková hygiena, to je také věc
Na mnohých procházkách člověk nezabránil nepříjemnostem, kterými bylo prodírání se kalužemi nebo chůze po rozbahněných cestičkách. Zcela samostatnou kapitolou, je pro pejsky společná vlastnost spočívající ve využití samoobslužného systému přírodní parfumérie, tedy urputná snaha využít jakoukoliv příležitost vyválet se v něčem, co bylo barvy a vůně pro člověka nevábné, přesto pro pejska tak voňavé. V takovém případě se z milujícího voňavého miláčka stal smraďoch, který byl ale sám se sebou naprosto spokojený. Obzvláště byly zajímavé návraty spojené s jízdou ve výtahu, kdy ten neskutečný odér naplnil výtahovou kabinku. I tak obyčejné situace dokázaly gradovat v okamžiku, kdy se k našemu výtahovému přesouvání připojil ještě někdo jiný. No a vysvětlete pak dotyčnému sousedovi, že tím příšerně zapáchajícím stvořením nejste Vy, nýbrž zapáchá Váš psí miláček.
Cesta výtahem byla také důležitá pro včasné naplánování jednotlivých fází návratu do bytu. Zejména proto, že po takové procházce měla fenečka přesně zfázovaný postup – miska s vodou – postel. Každý z Vás čtenářů pejskařů si zcela určitě umíte představit, co následuje. Čím kvalitnější přírodní voňavka, tím více nutkavá potřeba provonět si vše, co je pejska – tedy především oblíbený polštářek a deku.
A po tom všem muselo zákonitě přijít koupání. Pořízení vhodného šampónu, ale i nalezení vhodného technologického postupu, jak to vše bezproblémově zvládnout. To první koupání, jo to byla naprostá pohoda a klid. Sice pejsek z počátku nechápal, co se děje ale vše probíhalo hladce.
Poprvé a naposledy
Další koupání pak v jistých okamžicích silně připomínaly události na veterině. Páníček, ne páníček. Dát slečnu do vany a osprchovat, to bylo ještě dobrý. Při nanášení šamponu však docházelo k odhalování zubů, doprovázené zvyšujícími se zvukovými projevy o nelibosti k mému činění. Naprosto hororová situace nastala v okamžiku sušení. V mžiku se jejím úhlavním nepřítelem stal ručník, stejně jako páníček. Mnohokráte jsem si připadal jako potápěč při kontaktu se žraloky. Nakonec některé zubní otlaky na mé ruce to jen dokreslovaly. Když jsem provedl nezbytné osušení a mé sevření pejska skončilo, nastala etapa poťouchlého lítání po celém bytě a norování do peřiny rychlostí zvuku. Marné, marné bylo pochvalování, hlazení po bříšku. Prostě to koupání nesnášela po celý zbytek svého života.
Obdobnou a stejně „oblíbenou“ činností pro pejska a jeho páníčka, je stříhání drápků. Činnost připomínající naší vlastní manikúru s tím podstatným rozdílem, že my to chceme, a sami si to i děláme. Jenže takový pejsek to je úplně jiná věc. Můžeme mu sice s bláhovou nadějí vysvětlovat, že je to pro jeho dobro, že se mu bude lépe chodit a že bude i krásnější, jenže on bude vždycky v opozici navíc vyzbrojený všemi končetinami a především dokonalostí stisku svých zubů podpořenou rychlostí šelmy. Zcela záměrně opomíjím i zvukové efekty, včetně těch bolestivých, přestože se ho člověk ještě ani nedotkl. V té době sice už vznikaly psí salóny, které však ve mně nikdy nevzbuzovaly důvěru, navíc podpořenou špatnými zkušenostmi.
A jezdit na veterinu?
Vždyť já to zvládnu sám lépe, navíc šetrně a s láskou. A tak jsem posháněl informace, porovnal parametry a vhodnost patřičných kleští a přistoupil jsem k prvnímu stříhání. Ach ta podobnost s koupáním. Napoprvé byla holčička naprosto úžasná, odevzdaně držela své tlapičky, za což byla obdarovaná nejen pamlskem, ale rovněž přívalem chvály a mazlení. Zde mohu opět konstatovat, že to bylo na poprvé krásné, ale naposledy.
Další stříhání drápků probíhalo ve stylu hororového filmu, s neustále se proměňující miloučkou a hodnou bytostí ve vesmírného Vetřelce, který zanechával na mé ruce několikadenní kousance.
Už ani nevím, jak dlouho jsem tuto činnost prováděl, za jistého vlastního psychického ataku, kdy jsem byl kolikrát zralý na panáka, po takto prodělaném zákroku. V mnoha lidských činnostech si musíme projít poznání a sebepoznání, abychom přišli na ta osvědčená doporučení – tak s ní zajdi k veterináři. I já jsem k tomuto poznání dospěl, nakonec já nebudu tím jejím úhlavním nepřítelem.
No a jak to probíhalo u veterináře, to je ti můj milý čtenáři už asi zbytečné popisovat.
A jako završení té mé vzpomínky na 15. březen 1998 připojuji jedno netradiční video :
Nikdy nezapomenu na to ráno 28. ledna 2017 v 8:55 hod, kdy odešly veškeré naděje, nahrazené povinností svou lásku projevit i tím, že člověk nenechá milovaného člena rodiny trápit v bolestech.
Nikdy nezapomenu na ty věčné sekundy čekání.
I v těch posledních sekundách života naše milovaná Kleuška zareagovala po svém, naposledy se na nás podívala a v posledních setinách sekund na nás vrtěla ocáskem se vzkazem, děkuji Vám za Vaše milosrdenství a za krásný život, který jsem s Vámi prožila. A v její tváři na věky věků zůstal úsměv a úleva.
Předchozí díly věnované tomuto jednomu krásnému životnímu příběhu, jednomu z mnoha, naleznete zde:
Pavel Vrba
Moji milí bakaláři,
dnes Vám budu vyprávět příběh kolegy z práce. Příběh, jehož autorem je sám život. Začátky mnohých bývají obyčejné a z počátku nezajímavé. Někdy však z prostých okamžiků vzniká hororový děj. Jako v tomto případě, kdy se ztratila
Pavel Vrba
Jako volič, daňový poplatník, ptám se vrchnosti
kdy už přestane dělat z lidí hlupáky. Jako volič a daňový poplatník nestačím zírat. Ze všech těch podivností plných pokrytectví a neřešení života obyčejných lidí. Kolik jsem už slyšel úlisných a falešných prohlášení za 30 let.
Pavel Vrba
Zima není vůbec nudná, naopak
a vůbec není černobílá, jak se možná některým zdá. Kolem nás lze spatřit tolik nádherných obrazů a detailů. Ta krása, má však svůj omezený čas.
Pavel Vrba
No co no, tak se omluví
zapomenout na nějakej ten milión v kapse, to je přeci normální. Před lid předstoupí, ručičkama rozhodí a omluví se. To se přeci může stát komukoliv. Kdo ví, co je vůbec pravdy na tom....
Pavel Vrba
Podivnosti myšlenek letošní zimy
roztodivná víra řidičů a cyklistů, u kterých bych zavedl tělesné tresty. Obrazy zimního počasí zamrzlé krajiny a nejspíše i mozkoven řady jedinců, pokud tedy vůbec nějaký mozek mají.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Záchranka na maratonu ošetřila 13 běžců po kolapsu, do nemocnice nemusel žádný
Záchranáři na Pražském mezinárodním maratonu ošetřili dosud 13 běžců, vesměs po kolapsu....
Al-Džazíra končí v Izraeli. Hrozba pro bezpečnost, shodla se vláda
Izraelská vláda jednomyslně schválila ukončení činnosti katarské televizní sítě Al-Džazíra v zemi....
Putinova inaugurace bez Česka. Vláda odvolala velvyslance, řekl Lipavský
Vláda odvolala českého velvyslance v Rusku Vítězslava Pivoňku, řekl v neděli v diskusním pořadu...
Malostranský zápisník: Když nevíš, kudy kam, majzni soka Putinem!
Premium Jak odvrátit pozornost od kočkopsího tandemu Vondra-Niedermayer? Kdo zase znásilnil českého...
Získejte ZDARMA dětskou opalovací kosmetiku Lirene
S příjemnými hřejivými pocity ze slunečních paprsků k nám ale míří i nebezpečné UV záření. To na nás působí celoročně, a proto je důležité sebe i...
- Počet článků 811
- Celková karma 17,03
- Průměrná čtenost 716x
"Cokoli slyšíme, je názor, nikoli fakt.
Cokoli vidíme, je úhel pohledu,
nikoli pravda “. Marcus Aurelius
"Kdybych se měl snažit číst -
o odpovědích nemluvě -
všechny útoky namířené proti mně,
mohl bych to tady celé zavřít
a nedělat nic jiného.
Dělám to nejlepší, co umím a znám,
a chci to tak dělat až do konce.
Jestliže mi dá konec za pravdu,
nebude na tom, co proti mně říkají, záležet.
Jestli se nakonec ukáže, že jsem se zmýlil
nepomohlo by, ani kdyby deset andělů
přísahalo, že mám pravdu."
Abraham Lincoln
Můžete mě zaslat i vzkaz : pavelblog@email.cz
nebo mě naleznete zde : https://twitter.com/PavelVrba3
Osobní stránky : http://pavelvrbaozivote.simplesite.com
Seznam rubrik
- Foto - krásy kolem nás
- Společnost
- 1866 v souvislostech
- O těch lidských obavách
- Pokus o fejeton a nadsázku
- O kultuře a umění
- Osobní
- (V)očima diváka
- Ty věci.
- Takové jedno dlouhé povídání.
- Nezařazené
- Foto - motorismus
- Články o motorismu
Oblíbené blogy
- Dana Tenzer
- Jaromír Šiša
- Jitka Štanclová
- Jana Májová
- Kamila Branna
- Soňa Pražáková
- Zuzka Součková
- Jaroslav Chudáček
- Práce záchranářů
- Roman Enders
- Jan Tichý
- Klárka Tůmová
- Tomáš Gayer
- Petr Omelka
- Marek Valíček
- Ivan Dřínek