Pošlapání demokracie a stíhání za projevený názor?

Možná bych měl dát název "Odvaha, gauč, stoka, národní hrdost a vlastenectví č. 2". Vede mě k tomu v současné době diskutované trestní stíhání jistého občana.

Občana, který na sociální síti schvaloval úmrtí českých vojáků v loňském roce.
A jak je to již v našich končinách zvykem, zvedla se opět vlna obhájců tohoto jedince, kteří ve svých komentářích harašili slovy, jako je svoboda slova a narušením demokracie. Některé komentáře spíše připomínají snahy o zvednutí deklu od smrduté jímky, a které rády používají slova demokracie,  poněkud nepochopili, o co to vůbec je. A tak se malinko vrátím zpět do loňského roku pro připomenutí několika faktů :
Tragickou událost, která v loňském roce potkala Českou republiku (ano, píšu to správně Českou republiku) v médiích a na sociálních sítích atakovala každého. Vytvořila i půdu pro vybití emocí na obou stranách jak příslušníků armády a jejich blízkých, rozumných lidí, diskutujících, ale i těch, kteří se ani v nejmenších zbytcích elementární slušnosti nedokázali zachovat slušně. A i to je případ vyjadřování dotyčného občana, na jehož obranu nyní mnozí vyrazili. Navíc v mnoha zemích s mnohaletou demokracií jsou v takových případech mnohem tvrdší postihy a tresty. Já osobně nebudu hodnotit trestně – právní kvalifikaci a samotnou trestnost- to je věcí nezávislého soudu. Ale z pozice lidskosti a slušnosti ta vyjádření byla sprostá a nemravná.
Většina diskusních příspěvků byla tehdy a i nyní naprosto totožná – žoldáci, jeli tam jen za prachy, je to povolání, jako každé jiné a tady se z nich dělají polobozi, tam jsou jen nemakačenkové, denně zahyne na silnicích lidí, denně zahyne lidí na pracovní úraz, neměli tam co dělat ……. Zde zcela vynechávám slova, která jsou spíše obohacením říše temnot a stok. Slova, z nichž mrazí.
Uváděné argumenty, které svou podstatou vyplývají nejen z absolutní neznalosti a hlavně nepochopení celé situace, ale klasického míchání třešní a višní. Řadě přispěvatelů to nemám ani za zlé, protože na druhou stranu, za to může malá informovanost o tom, co jsou vlastně úkoly našich jednotek v zahraničních misích.
Argumentace diskutujících postavená na základním kameni - platy a finanční požitky provázely ony diskusní příspěvky. Nelze se ani divit, je to předpokladem a základním stavebním kamenem známé české malosti a hlouposti – závist. Závist ke všemu, co má ten druhý, závist, že soused má větší brambory. Ten styl Bartáčkových a Novákových bez komediální zápletky. Mimo jiné i proto, jak jsme ve své podstatě vnímáni okolními státy.
A dalším společným rysem je nevzdělanost, která vždy přinášela jen a jen hloupost. A taky si mnozí libují ve lži, ve které jsme nalezli zalíbení. Je jednodušší a nevyžaduje statečnost. A taky nemáme rádi odpovědnost a nesení viny.

Jenomže my tu vinu máme a máme ji všichni. I když třeba pomyslnou. A taky máme na rukou krev těch padlých, byť by opět pomyslnou.
Možná právě proto, řada lidí útočí ve snaze o smytí vlastní viny.
Nemám pravdu? Tak dobrá.
Po roce 1989 nabytí svobody a demokracií jsme se stali státem, který po 40 letech zatočil s totalitou. Radovali jsme se, že konečně budeme svobodní, budeme cestovat, kam chceme, budeme si říkat, co chceme, prostě jsme svobodní a chceme patřit do toho velkého světa. Vzpomínáte na všechny ty polické špičky, vzniklé strany, které to vždy s námi mysleli dobře a slibovali blahobyt a krásné zítřky. První svobodné volby, první koalice, ale také jejich rozpady, první tunely a podvody. Prostě vývoj v překotné době. Začali jsme intenzivněji vnímat, že je NATO a EU, musíme dbát kolektivní bezpečnosti a spojenectví. Bylo otázkou času, kdy se budeme muset jako národ rozhodnout zda do spojenectví vstoupíme či nikoliv. A tak se poprvé ve volebních programech politických stran, vyjma komunistů a pár populistických straniček a uskupení stala i priorita vstupu do NATO a EU. A my občané a voliči jsme to stranám schvalovali. A také schválili, neboť legálně zvolená politická garnitura neudělala nic jiného než to, co k čemu ji každý z nás zavázal svým volebním hlasem a vlastnoručně hozeným volebním lístkem. A lid byl spokojen, protože řadu let se tyto strany střídaly na vedoucích pozicích, tu ve vládě tu v opozici. A voliči jsme volili a ti co nevolili-no tak to je jejich problém.
A tak jsme vstoupili do NATO, vstoupili jsme tam hrdě, vědomi si nejen svých práv, ale i povinností. Naši zástupci tam vstoupili vybaveni tím nejdůležitějším – našim mandátem. A vojáci teď plní jen a jen závazky, ke kterým jsme se, jako Česká republika zavázala. A úkoly v misích plní odpovědně a naši zem reprezentují dobře. A nikdo nepracuje zadarmo, takže oni dostávají plat, ale ne jak si myslí mnozí daňoví poplatníci, jsou placeni z peněz NATO. Jinými slovy působením v různých částech NATO se podílejí na úkolech, které jsou před ně postaveny, včetně ostatních zemí, jako je Slovensko, Polsko, Německo, Francie, Británie a další. A bohužel i tam dochází ke zraněním, i tam dochází k těm věcem nejsmutnějším. A v každé civilizované zemi, ale i v těch, které bychom možná nazvali rozvojovými, existují symboly státu, symbol svrchovanosti a vojenských poct. Protože to tak prostě je. Vojenské pocty, důstojné rozloučení s padlými.
V řadě posuzování a srovnávání národní tragédie ve ztrátě 5 chlapů, kteří hájili barvy ČR a položili za to i své životy, se objevovalo, kolik lidí denně zemře, kolik policistů, hasičů a podobně. Tito mistři demagogie s prvky hlouposti a nevědomosti zapomínají na jednu maličkost. To není v tomto případě chyba vojáků, to je přátelé Vaše chyba a Váš boj.
Denně na silnicích zahyne řada lidí a musím říci bohužel. A příčiny jsou jednoduché - v řadě případů nezodpovědnost, nedodržování předpisů, lehkomyslnost, přecenění vlastních sil, neslušnost a hazard. Ožrala, který usedne za volant, na kolo a nebo jako chodec přechází přes dálnici si za to může sám. Já osobně lituji slušné řidiče, kolaře a chodce, kteří zahynou jen proto, že zrovna v tu chvíli tam jede hovado. 
Policista, hasič a záchranář, který zahyne, není odškodněn, jako ti žoldáci.  Opět argument plný závisti, nenávisti a hlouposti. Kolik z Vás diskutérů, kteří v posledních dnech plivete na památku vojáků padlých v misi, jste stejně plivali na diskuzích o odškodnění mladé policistky matky 2 dětí? A nyní jste mravní? Kolik z Vás používající i tuto smrt napsalo článků nebo petic pro zvýšení sankcí u těchto činů? Co jste udělali proto, aby se uctila památka mrtvých policistů? Co jste udělali proto, aby lidé, kteří přijedou druhým pomoci jsou napadeni a nebo okradeni?  Co by jste udělali ve chvíli, kdyby jste náhodou netrůnili na gauči a nepředstírali statečnost a viděli to? Já Vám to řeknu- nic, zalezli by jste, aby jste náhodou nemuseli svědčit.
V naší zemi se rozmáhá závist, sobeckost, neslušnost a opovrhování. Ale také narůstá laxnost a nevšímavost. Za to na internetových diskuzích, to je statečných reků a hrdinů.
A jste spokojeni i s tvrzením některých politiků snižující účast na misích, kteří byť by dnes jsou již politickými mrtvolami, a kteří Vás několik let zpátky o správnosti vstupu do všech uskupení přesvědčovali?
Zároveň chci touto cestou poděkovat všem slušnými lidem, včetně těch, se kterými jsem měl v diskuzích řadu odlišných názorů, ale diskuze byla vedena na slušné a civilizované úrovni.
Zároveň se chci případně omluvit těm, kterých jsem se mohl nespravedlivě dotknout. O to mi nejde. Já mám jen rád slušné a poctivé lidi, a je úplně jedno, zda- li je to lékař, policista, hasič, záchranář, řemeslník, podnikatel, uklízečka prostě všechny. Nikdo mi nedal právo někým pohrdat jen kvůli postavení nebo sociálnímu začlenění.
Mě vadí hlupáci, sobci a podrazáci.

PS. V době hokeje, to zde bylo vlastenců, že?

Aktuálně doplňuji odkaz na blog, který reaguje na tento článek. Naleznete ho zde :