Nedělní ohlédnutí – byl bych pěkně hloupý

5. 05. 2019 10:11:17
kdybych tam nešel. Přišel bych totiž o poznání souvislostí a dál si žil ve zkreslených pohledech, plných domněnek. I když na druhou stranu připouštím, že pro mnoho lidí jsou domněnky příjemnější a pohodlnější, než skutečná fakta.

Ona ta fakta, jsou prostě náročná. Navíc, ověřování informací je náročné nejen díky nutnosti jejich porovnávání, ale i prověřování. A hledání reality je někdy spojené i s nasazením fyzičky a pohybu v terénu. A tak se to mé nedělní ohlédnutí se dá shrnout slovy: včerejší exkurze, pole, louka, archeologie a historie. Zejména v dnešní době se při vyslovení slova pole, většině lidí objeví před očima lány zapáchající řepky olejky, spojené s nenáviděným Babišem a Zemanem. A to vše aktuálně propojené se všemi těmi miliony chvilek pro demokracii.

Pro mě osobně je však pole spojené s mnohem hlubším a závažnějším nadčasovým symbolem. Tedy symbolem ukojení základní životní potřeby, ovlivněné stanovenými kvótami a rozmary počasí. A především čím dál více se prohlubujícím deficitem vody a ubývajím hmyzem.

Tedy tím základním a nutným předpokladem, abychom vůbec jako lidstvo přežili. Ale kdo ví, třeba se dočkám i demonstrací spojených s milionem chvilek pro vodu, snížení chemie, změny celé politiky a koncepce zemědělství, vzniku remízků, ochrany vody a půdy.

A nejen to.

Pole a louky jsou i dávnými němými svědky dřiny našich předků, ale i tragických historických milníků naší země. Milníky, kdy prolitá krev tisíců, potřísnila louky a pole a byla smyta deštěm.

Pole, louky, archeologie a historie.

Když jsem před několika dny zahlédl informaci o konání akce „ Spolková exkurze Komitétu 1866 na bojiště u Hradce Králové“, přemýšlel jsem, o čem to může být a čím mě to může obohatita tedy proč tam vůbec jít. Den před sobotní akcí jsem sledoval počasí, které nevěštilo slunečné počasí.
Naopak.
Byly předvídány deště. A v barvách jsem si představoval, jak asi budu vypadat, když se daná akce bude konat na trase vedoucí terénem i mimo turistické trasy a to za každého počasí. Už jsem si i představoval komentáře pí Columbové, až zablácený a mokrý usednu do uklizeného vozidla po zdolání trasy. Naštěstí, na tento scénář vůbec nedošlo. Jako by i to počasí přálo mému poznání. Na místě srazu jsem byl první. Dělám to tak pokaždé, protože bytostně nesnáším nedochvilnost. Když mě pí Columbová přivezla na místo srazu a odjela, přepadl mě podivný pocit, zda tam nakonec nebudu sám. Naštěstí, po chvíli jistého netrpělivého očekávání, se naše řady rozšířily. Postupně jsem odhaloval i identitu účastníků exkurze, což mě naplňoval pocitem, že tento výlet bude opravdu stát za to. Mezi příchozími jsem tak měl úžasnou možnost seznámit se s historikem, několika archeology, členy Komitétu 1866 i zástupci Gardy města Hradce Králové. A právě přítomnost těchto lidí, dala mi řadu úžasných podnětů k poznání historických souvislostí, ale i vědy, o které nevím vůbec nic – archeologii.

Pole a louky

kolik jsem jich za svůj život viděl? Když jsme přišli na první místo výkladu, kolem mě louka a pole. Na první pohled nic zvláštního prostě louka a pole. Tedy až do chvíle výkladu o tom, že se na těchto místech nacházelo rakouské polní opevnění pro dělostřelectvo.
Umístění těchto opevnění, které je historicky doloženo ve zpracovaných mapách tehdejší rakouské, ale i pruské armády. A právě tyto historické prameny byly v nedávné době ověřeny moderními nedestruktivními archeologickými metodami.

A právě přítomní archeologové, kteří tento průzkum prováděli, nás seznámili s výsledky svého zkoumání. Pro mě jako člověka neznalého, bylo zajímavé dozvědět se trošku víc, nejen o daném místě, ale i způsobu metod zkoumání dávno zapomenutých míst. Ale i o samotné práci archeologů, o nichž mnohdy čteme negativní novinové titulky a články, kterak zdržují výstavbu dálnic či staveb.

A jak už to bývá, realita a pravda je někde úplně jinde....

Když jsem se rozhlížel do širé krajiny i z míst bývalých dělostřeleckých opevnění, s informacemi nejen od archeologů, ale i historiků, neubránil jsem se konstatování, že to co se dělo v okolí Chlumu muselo být příšerné. Stačilo k tomu strašně málo. Pohledět do krajiny, na pole a louky a představit si tam pochodující a bojující vojenské mnohatisícové jednotky.

Všechny ty výstřely, dým a zvuky letících dělostřeleckých granátů a kulek, nářek vojáků a krev barvící pole.

A to celé naše putování od Sendražic přes Neděliště na Chlum bylo zakončené návštěvou a výkladem u Baterie mrtvých. A tam jsem si mimo události bitvy uvědomil jedno z dalších pozitivní poznání. Byl jsem na tom místě už několikrát, ale až teprve včera díky výkladu přítomných odborníků, všiml jsem si dosud viditelných pozůstatků dělostřeleckého opevnění a ochranného valu pěchoty.

Teprve po té, si člověk uvědomí nesmírnou složitost a vzájemnou ovlivnitelnost detailů, které nazýváme taktikou či vojenským umění. V obrovsky složitém procesu, ve kterém i maličkost, způsobí obrovské ztráty na životech vojáků.

Přiznám se, že z toho včerejška jsem nadšený.
A musím i poděkovat organizátorům této akce, včetně jejich přípravy a podklady, na kterých vše názorně ukázali. A budu se těšit na další podobné akce, protože právě v takových vidím smysl. Nejen akce, ve kterých se shrne celá bitva, ale právě po částech, na jednotlivých místech bojů.

Na závěr toho mého dnešního nedělního ohlédnutí se však nemohu ubránit i jistému znechucení a naštvanosti.

Při tom našem putování, narazili jsme na poničený pomník padlých příslušníků rakouského dělostřeleckého pluku č. 6 arcivévody Viléma, který byl zřízen roku 1867.

Stopy poničení nelze vysvětlit jinak, než cíleným zlým úmyslem, neúctou a obyčejnou lidskou hloupostí. A normálně uvažující člověk nemůže pochopit, co to může být za lidskou hyenu, nemající úctu k padlým vojákům.


A nejlépe to vystihují slova jednoho z účastníků:

"přežilo to dvě světové války,
tři politické režimy,
ale naší novodobou, všeobjímající, všeodpouštějící demokracii

postrádající úctu k životu a hodnotám,
to nepřežije...“

Tento čin totiž žádal nemalé odhodlání a vynaloženou energii. Nenachází se nikde u silnice, kde by stačilo jen vyskočit z auta, vykonat v rychlosti dílo zkázy a rychle pryč... musel tam být zákeřný záměr.

Dosud vydané články k prusko - rakouské válce naleznete zde:

Autor: Pavel Vrba | neděle 5.5.2019 10:11 | karma článku: 18.33 | přečteno: 491x

Další články blogera

Pavel Vrba

Dnes je to přesně 153 let

a já, byť by zatížen příliš čerstvou osobní ztrátou velmi blízkého člověka, cítím povinnost datum 3. července připomenout. Prožívanou vlastní ztrátou si ještě mnohem intenzivněji uvědomuji tragické dopady spojené s tímto výročím.

3.7.2019 v 8:45 | Karma článku: 24.52 | Přečteno: 943 | Diskuse

Pavel Vrba

Jo, to když jsem se přesunul v čase

a ocitl jsem se na módní přehlídce, dnes zapomenutých časů. A bylo to pro mě velkým poznáním. Třeba i tím, že se jsem se ve svém životě poprvé snažil, zachytit krásu, eleganci i vznešenost.

13.6.2019 v 18:10 | Karma článku: 17.58 | Přečteno: 329 | Diskuse

Pavel Vrba

Les, který tak varovně promlouvá k lidem

už po mnoho desítek let. Každičkým stromem, keřem či květinami, bez ohledu na vlastní věk, promlouvá k poutníkům a obyvatelům vesniček. Kolik jsem už v životě navštívil lesů, malých či velkých. Ale tento, tento je jedinečný.

10.6.2019 v 18:00 | Karma článku: 16.71 | Přečteno: 638 | Diskuse

Pavel Vrba

Jsme v té demokracii opravdu svobodní?

Já se obávám, že nikoliv. Ona ta svoboda je v podstatě pouhým snem a pošetilým přáním. Přáním, ze kterého se nám dostává v reálném životě jen malý ždibíček. Ona je vlastně svoboda i proti přírodě.

3.6.2019 v 9:00 | Karma článku: 19.65 | Přečteno: 343 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Josef Nožička

Jak nízko ještě klesne Jaroslav Hutka?

Takovou otázku jsem si položil, když jsem si na Televizi Seznam přehrál rozhovor moderátora Luboše Xavera Veselého s písničkářem Jaroslavem Hutkou.

18.7.2019 v 13:42 | Karma článku: 30.98 | Přečteno: 762 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Nesouhlasím s podmíněným trestem pro sprejery z Karlova mostu…

Jeden by si myslel, že ve 30 a v 23 letech už byl mohl mít člověk rozum. Jak vidět, nemohl, ale jsou nerozumnosti, za které by se mělo platit hodně přísně!

18.7.2019 v 12:29 | Karma článku: 27.75 | Přečteno: 619 | Diskuse

Vlastimil Nesrsta

Ledy se hnuly

Konečně! Chtělo by se zvolat při čtení zprávy, že v příští bondovce bude hrát neohroženého agenta 007 černošská herečka. Že to ale trvalo, než se ledy hnuly. Naštěstí pozitivní příklady táhnou.

18.7.2019 v 10:54 | Karma článku: 19.85 | Přečteno: 352 | Diskuse

Vladimír Havránek

Muslim v Paříži po vykouření marihuany zabil židovku a podle soudu není trestně odpovědný!

K události došlo před dvěma roky. Kobili Taoré recitoval verše z Koránu, opakovaně vzýval Allaha a ženu označil za démona. Při hádce vyhodil praktickou lékařku Halimiovou ze třetího patra. Ta na následky zranění zemřela.

18.7.2019 v 7:35 | Karma článku: 42.31 | Přečteno: 3681 | Diskuse

Filip Vracovský

Narozeniny Josefa Toufara, můj děda Martin a Babické vraždy.

Padesátá léta na venkově, strana chtěla udělat lidi šťastnými i přes jejich mrtvoly a nějak se to nepovedlo...

18.7.2019 v 6:04 | Karma článku: 21.35 | Přečteno: 398 | Diskuse
Počet článků 740 Celková karma 16.96 Průměrná čtenost 705

Něco o sobě? Nic zajímavého, snad je dva citáty, které vystihují vše.

 

"Cokoli slyšíme, je názor, nikoli fakt.
Cokoli vidíme, je úhel pohledu,
nikoli pravda “.  
Marcus Aurelius
 

"Kdybych se měl snažit číst -
o odpovědích
nemluvě -
všechny útoky namířené proti mně,
mohl bych to tady celé zavřít
a nedělat nic jiného.
Dělám to nejlepší, co umím a znám,
a chci to tak dělat až do konce.
Jestliže mi dá konec za pravdu,
nebude na tom, co proti mně říkají, záležet.
Jestli se nakonec ukáže, že jsem se zmýlil
nepomohlo by, ani kdyby deset andělů
přísahalo, že mám pravdu."

                        Abraham Lincoln

Můžete mě zaslat i vzkaz : pavelblog@email.cz
nebo mě naleznete zde :
https://twitter.com/PavelVrba3
Osobní stránky : http://pavelvrbaozivote.simplesite.com

 

Najdete na iDNES.cz