Dokud nám poteče voda z kohoutku, bude to dobrý

18. 04. 2019 8:00:00
nebo ještě lépe řečeno, dokud nebudeme ústy rýt zemi. Je u nás sucho. Stačí v těchto dnech zasunout rýč do země a člověk zjistí, že je do 30 cm zem vyprahlá. A šaškové za mikrofony rádií, vypouštějí do éteru hloupé slogany:

Venku je krásně, svítí sluníčko a je dobře, že neprší, vyslechl jsem dneska zrovna takovou hlášku. A politici se předhánějí ve sloganech a heslech, a to jen pro touhu po korytech aktuálně v Evropském parlamentu.


Je téměř 30 let po revoluci a my už nemusíme stát fronty na banány. Všude je všeho přeci dostatek. Stačí málo, nakoupit lze vše po kilech.
A vede se nám dobře. A možná si ani nevšimneme, že banány dnes stojí méně, než brambory, kterých je nedostatek.


A když už ty brambory seženeme, pokládáme si otázku, zda je vůbec pozřeme. Vždyť není ještě tak zle, protože nás když tak zachrání naši bratři unijní.
Pokud to tedy vůbec půjde a sami budou mít dost pro své lidi.
Je sucho, vody je čím dál méně a to již několik let. A to je chvilku po zimě. A podle všech předpovědí, přijdou chvíle ještě krušnější.
Prostě v přírodě to tak je. Přírodu neosedlal ani socialismus a neosedlá ho ni kapitalismus. Je to jen o člověku, zda se naučí s přírodou žít a třeba právě s vodou hospodařit.

V celém sedmém desetiletí převládalo suché počasí Po tuhých, dlouhotrvajících zimách, kdy za velkých mrazů, po celé desetiletí se opakujících, napadlo každý rok mnoho sněhu, takže tři měsíce i déle trvající jízda na saních nebyla vzácností, dostavilo se vždy teplé, suché léto s dostatečnými srážkami a tím bohatou úrodou polní. Výstředně suchý rok byl 1865. V tom roku od jarního zasetí až do podzimu ani milimetr srážek vodních nespadl. Následky sucha byly hrozné. V naší úrodné krajině nemohlo obilí, zvláště jařiny, vymetat a vymetané klasy zaschly, aniž zrno nalilo, takže sklizené obilí, když se vymlátilo, bylo jen pouhá zadina a dalo u ozimů 3-4, u jařin 2-3 korce zrní po korci. Obilí jaré se namnoze trhalo, jelikož kosa by je byla nezachytila; vše ostatní, které poněkud k sečení bylo, seklo se vesměs, ozimy i jařiny, na řady. Rovněž sena na lukách bylo málo a otavy zcela žádné. Jetel nebylo tehdáž namnoze ve šťovíku ani vidět a vše to nestačilo ani na zelené krmení dobytku, takže na sušení nic nezbylo. Který rolník měl zásobu staré slámy, byl na tom s výživou dobytka poněkud dobře. Takových hospodářů, zásobených starou pící, bylo však v tehdejším čase málo.
čerpáno z knihy Josefa Volfa: Z pamětí starého českého sedláka (1936)

Tak popisuje Josef Volf sucho, které provázelo naši zem v roce 1865. Tehdejší sedláci zcela určitě netrpělivě vyhlíželi rok nový, který snad bude pro všechny srážkově příznivější. Netušili však, že rok po té, přijde mnohem větší tragédie.
Když píšu o suchu, kladu si otázku, co jsme jako společnost udělali lépe pro ochranu půdy, vody a jak jsme přizpůsobili zemědělství. Kolik všelijakých hesel a slibů jsme už slyšeli od těch, které jsme zvolili za posledních 10 let.
Realita?
Na místech úrodných polí dál a dál vyrůstají montovny a zemi svazujeme do betonového sarkofágu. Plodiny, zajišťující potravinovou soběstačnou nahradily solární panely. Ve jménu ochrany životního prostředí, všude září řepkové lány. Všechny ty příměsi do biopaliv, vykoupené jedovatými postřiky. Pitná voda, vodárny v majoritním vlastnictví zahraničních společností, nad kterými není kontrola. Kolik se za tu dobu skutečně realizovalo různých opatření? Jak se u nás změnilo obhospodařování polí k ochraně vody? Velmi často se rádi porovnáváme s ostatními státy západní Evropy, jak jsme odpovědní, jak jsme skvělí. Tedy z těch, co už dávno opustili velké a rozlehlé lány a upřednostňují ochranu půdy před erozí a opatření k ochraně vody.

„Špiníme svůj vzduch a vodu a žijeme ve hluku a špíně, které by žádné jiné zvíře nesneslo a zároveň nám politikové a reklama říkají, že jsme se nikdy neměli tak dobře. Závislost moderních vlád na podobných nepravdách vede k hanebnému znečišťování mysli: televize, rozhlas, film a valná část školské výchovy.“
Gary Snyder

Já nejsem odborníkem ani na hydrogeologii, ani na zemědělství, od toho jsou jiné kapacity, co se danému oboru odborně věnují. Mě jen poněkud děsí představa, že si k nedělnímu obědu dám řízek s banánovou kaší, či husičku se zelím a místo knedlíků, dám si našlehané pyré z banánů. Stejně tak, jako mě děsí, že otočím kohoutkem... nepoteče nic. A když už poteče, bude kapka vody, vyvážená zlatem. A s jistou nedůvěrou poslouchám proklamace o tom, jak zase nějaké dotace přinesou změnu. Ono je sice hezký, že se apeluje na lid prostý „ať s vodou šetří“, ale to se zase nehodí společnostem ze zahraničí. Ony když klesají zisky, je potřeba zvýšit cenu vody.
Vždyť nakonec, kde končí zisky těchto společností?

Já to nevím...

Autor: Pavel Vrba | čtvrtek 18.4.2019 8:00 | karma článku: 34.08 | přečteno: 1340x

Další články blogera

Pavel Vrba

Když se nakonec rozhodnu dobře

Co je to vlastně lidský život? Třeba hledání sama sebe a hledání něčeho krásného. Prostě něčeho, co nás drží při životě. A je to těžký, protože nás ze všech stran útočí tlaky konzumní společnosti, negativní zprávy a humus politiky

21.8.2019 v 16:19 | Karma článku: 11.73 | Přečteno: 200 | Diskuse

Pavel Vrba

V čase vrátil jsem se o 74 let zpět

Někdo sice může namítnout, že by se člověk neměl vracet do minulosti, nýbrž by měl nakukovat především do budoucnosti. Je to však pravda jen na půl. Nakonec, vše co prožíváme a jak na vše nazíráme, je kaleno historií.

19.8.2019 v 11:30 | Karma článku: 14.47 | Přečteno: 445 | Diskuse

Pavel Vrba

Za historií na vršek Šibeník

Je řada cest, po kterých se může člověk vydat. Jsou cesty všední i nevšední, stejně tak, jako (ne)vyšlapané či (ne)známé. Mnohé z nich máme přímo u nosu a nevidíme je. Objevujeme daleká místa, ta doma neznáme.

13.8.2019 v 9:45 | Karma článku: 14.57 | Přečteno: 274 | Diskuse

Pavel Vrba

Mé podivné setkání s tajuplnými bytostmi

tajuplné setkání v krajině tak různorodé a podivné. V krajině podivných stínů, střídajících se s ozařujícími světly. Ty prapodivné bytosti, zahaleny do podivných kabátů, plných tajů a složitostí.

10.8.2019 v 12:30 | Karma článku: 15.75 | Přečteno: 448 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Beata Krusic

A proč vlastně ne - Jirka Paroubek? 2.

Už jednou, tuším, že tak před třemi lety, jsem napsala svůj první blog na téma návratu Jiřího Paroubka. Proto dnešní blog nadepisuji stejně, ale s dvojkou na konci.

21.8.2019 v 16:29 | Karma článku: 12.53 | Přečteno: 334 | Diskuse

Pavel Vrba

Když se nakonec rozhodnu dobře

Co je to vlastně lidský život? Třeba hledání sama sebe a hledání něčeho krásného. Prostě něčeho, co nás drží při životě. A je to těžký, protože nás ze všech stran útočí tlaky konzumní společnosti, negativní zprávy a humus politiky

21.8.2019 v 16:19 | Karma článku: 11.73 | Přečteno: 200 | Diskuse

Karla Šimonovská - Slezáková

Ptej se a poslouchej aneb Mělo by se vzpomínat na rok 1968

Les, spousta hub, ticho, jen zpěv ptáků a najednou ... ruská vojenská auta. Psal se rok 1968, byl jedenadvacátý srpen a moje maminka měla za pár dní porodit moji sestru Ivetu.

21.8.2019 v 15:52 | Karma článku: 19.27 | Přečteno: 355 | Diskuse

Jarka Jarvis

Hop sem, hop tam: Jižní Dakota

Bitky s Indiány, zlatá horečka v Černých horách, Wild Bill Hickok, Calamity Jane a městečko Deadwood, kde pistolníci nosili kolty proklatě nízko, a kořalka tekla proudem... Prostě divokej západ, jak nám ho ukazovali ve filmech.

21.8.2019 v 15:45 | Karma článku: 11.95 | Přečteno: 149 | Diskuse

Ladislav Jakl

Nová doba

Za poslední roky se s podnebím na Zemi nic zvláštního nestalo. Přitom hlasitost hysterického alarmismu se zvýšila několikanásobně. O čem to svědčí?

21.8.2019 v 13:04 | Karma článku: 37.60 | Přečteno: 1069 | Diskuse
Počet článků 746 Celková karma 17.61 Průměrná čtenost 704

Něco o sobě? Nic zajímavého, snad je dva citáty, které vystihují vše.

 

"Cokoli slyšíme, je názor, nikoli fakt.
Cokoli vidíme, je úhel pohledu,
nikoli pravda “.  
Marcus Aurelius
 

"Kdybych se měl snažit číst -
o odpovědích
nemluvě -
všechny útoky namířené proti mně,
mohl bych to tady celé zavřít
a nedělat nic jiného.
Dělám to nejlepší, co umím a znám,
a chci to tak dělat až do konce.
Jestliže mi dá konec za pravdu,
nebude na tom, co proti mně říkají, záležet.
Jestli se nakonec ukáže, že jsem se zmýlil
nepomohlo by, ani kdyby deset andělů
přísahalo, že mám pravdu."

                        Abraham Lincoln

Můžete mě zaslat i vzkaz : pavelblog@email.cz
nebo mě naleznete zde :
https://twitter.com/PavelVrba3
Osobní stránky : http://pavelvrbaozivote.simplesite.com

 

Najdete na iDNES.cz