Zdánlivě jasné a jednoduché věci, bývají ty nesložitější.

31. 08. 2017 12:00:00
Třeba taková pomoc - bližnímu svému. Nikdy nevíme, kdy nám nevyzpytatelný život do cesty nachystá něco, co právě souvisí s onou pomocí. Obvykle to přichází nečekaně. A my sami, nejsme na takovou situaci vždy připraveni.

Mnozí nejspíše mávnou rukou - co na tom vidím tak složitého, že o tom píšu. Je to přeci tak jednoduché.... Nemohu se jim divit, protože i já bych si před několika lety pokládal stejnou otázku. Většinou jsou reakce na takové „jasné otázky“ spojeny s falešnou představou, že jsme připraveni na vše a nemáme s ničím problém. Falešná iluze, vyplývající většinou z vlastního nepoznání sám sebe, protože takovou situaci jsme naštěstí zatím nemuseli nikdy řešit.
A někdy, i když jsme ji řešili a zvládli ji, nemusí tomu být tak na věky.
Podívám-li se sám na sebe do pomyslného zrcadla, musím si přiznat, že s tím mám do jisté míry problém.

Třeba v otázce poskytnutí první pomoci.....,
stalo se mi to několikrát v minulosti.

A vždy v naprosté pohodě a s nadhledem. Tedy až do doby, kdy se stal úraz v mé rodině... a já najednou pociťoval bezmocnost, chlad, zdřevěnění nohou a jediné, co jsem byl schopen vůbec učinit, bylo zavolání záchranné služby.

Pomoc bližnímu svému...

kdekoliv a kdykoliv, setiny sekundy, které se mění na nekonečné hodiny, plné přetlaku podivných myšlenek. Pomoci nebo nepomoci, když se v paměti vynořují různé události, jak někdo v ten daný okamžik chtěl někomu jen pomoci.
A ta snaha změnila se v noční můru s křídly plnými nařčení, ublížení nebo i fatálních konců.

Za poslední dva týdny jsem prožil 2x osudové setkání, ve kterých naštěstí nakonec nešlo o život. V prvním případě jsem si udělal bezpečnostní přestávku na dálničním odpočívadle. Díky uzavření čerpací stanice tam bylo minimum lidí. Zaujalo mě jedno vozidlo, ve kterém ve zkroucené poloze seděl řidič. Podivnosti tomuto obrazu přidaly jen svítící brzdy..... a nerozeznatelnost dýchání.
A já tam tak stál a v hlavě mi pocity pokládaly otázky: co když má ten řidič infarkt, nebo jiné zdravotní komplikace? Co když je ohrožený na životě? Podle espézetky není z daleka, proč by tedy odpočíval?

A někde z pozadí promlouval rozum: Neblbni, co když jenom spí, ty ho vzbudíš. Vytočíš ho a on ti dá ještě nějakou na budku, nebo tě nařkne, že mu z auta něco zmizelo a jak tu nepravdu pak ze sebe smyješ? Lidi jsou různí..

A jako na houpačce, vítězí city, vítězí rozum.... a já, tam stojím a koukám... převažuji na vahách všechna ta pro i proti a všechna ta rizika.

Když jsem se nakonec rozhodl, že dveře u auta pootevřu, pán se naštěstí probudil a vystoupil z vozu.
Nechápavě hledíc, proč se blízko jeho auta nacházím.

A tak mu vyprávím, celý ten svůj zážitek, svou rozhodnost a nerozhodnost....
když tu náhle praví: přesně tak zemřel před lety jeho vlastní otec, když zůstal na parkovišti, plném lidí, bez povšimnutí, jen sám a s infarktem myokardu...

I včerejší den, nachystal mi houpačku rozhodování.
Odpoledne jsem zahlédl sedět na lavičce starší paní s takovým tím chodítkem. Nu což, říkám si, odpočívá ve stínu, rozhlíží se po okolí....

Na večír jsem šel venčit pejska a ta paní tam seděla stále, sledovala okolí. Když jsem ji ale zahlédl kolem desáté hodiny, chodila tam a sem, tam a sem, opět našeptávač svědomí nahryzával mé myšlení a klade ty všetečné otázky:co když odešla z domu, nemůže najít cestu..... noc se blíží, venku se pohybují mnozí... Do toho rozum chaos přináší - co když ji vylekáš, něco se stane......
A tak tam chvíli stojím, hledím z balkónu na ni, obléknu se, vezmu si mobil, vzpomenu na číslo tísňové linky, sjíždím výtahem dolů, vyjdu ven a ta paní si o pár vchodů otvírá dveře... a vchází do domu.

Mnozí nejspíše mávnou rukou,co na tom vidím tak složitého, že o tom píšu. Je to přeci tak jednoduché....

Pro ně možná je, ale pro mě ne.
Přespříliš často čtu o lidské lhostejnosti, kdy mnozí ani na tísňovou linku nezavolají. Lidi bez odpovědnosti a především bez svědomí.
A mě děsí, že může kdykoliv přijít okamžik, kdy mě osobně zdravotní problém sesune k zemi, a kolem mě projde spousta lidí, bez povšimnutí, bez zastavení....

bez zavolání.

A ta představa,

ta je přímo děsivá.

Autor: Pavel Vrba | čtvrtek 31.8.2017 12:00 | karma článku: 21.39 | přečteno: 397x

Další články blogera

Pavel Vrba

Moji milí bakaláři,

dnes Vám budu vyprávět příběh kolegy z práce. Příběh, jehož autorem je sám život. Začátky mnohých bývají obyčejné a z počátku nezajímavé. Někdy však z prostých okamžiků vzniká hororový děj. Jako v tomto případě, kdy se ztratila

12.2.2024 v 19:00 | Karma článku: 16.55 | Přečteno: 728 | Diskuse

Pavel Vrba

Jako volič, daňový poplatník, ptám se vrchnosti

kdy už přestane dělat z lidí hlupáky. Jako volič a daňový poplatník nestačím zírat. Ze všech těch podivností plných pokrytectví a neřešení života obyčejných lidí. Kolik jsem už slyšel úlisných a falešných prohlášení za 30 let.

5.2.2024 v 9:00 | Karma článku: 33.08 | Přečteno: 1040 | Diskuse

Pavel Vrba

Zima není vůbec nudná, naopak

a vůbec není černobílá, jak se možná některým zdá. Kolem nás lze spatřit tolik nádherných obrazů a detailů. Ta krása, má však svůj omezený čas.

25.1.2024 v 14:00 | Karma článku: 14.30 | Přečteno: 136 | Diskuse

Pavel Vrba

No co no, tak se omluví

zapomenout na nějakej ten milión v kapse, to je přeci normální. Před lid předstoupí, ručičkama rozhodí a omluví se. To se přeci může stát komukoliv. Kdo ví, co je vůbec pravdy na tom....

22.1.2024 v 8:00 | Karma článku: 35.56 | Přečteno: 983 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 35.51 | Přečteno: 681 | Diskuse

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 30.57 | Přečteno: 2466 | Diskuse

Jan Ziegler

Komunistický guru Marx byl vykořisťovatelem a hrubým člověkem

Na zakladateli vědeckého socialismu toho nebylo moc vědeckého a dělníky vůbec nemusel. Viděl v nich pouze nástroje (užitečné idioty), které svrhnou kapitalismus. Nenáviděl Židy a Slovany včetně Čechů.

28.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 17.06 | Přečteno: 306 | Diskuse

Rudolf Pekař

Bacha na sváteční cyklisty

Začátek jara přináší nejen kvetoucí přírodu, ale také návrat cyklistů na silnice. Bohužel, spolu s nimi se objevují i tzv. sváteční cyklisté, kteří se chovají neopatrně a nezodpovědně.

28.3.2024 v 12:17 | Karma článku: 6.36 | Přečteno: 219 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 18.68 | Přečteno: 284 | Diskuse
Počet článků 811 Celková karma 23.03 Průměrná čtenost 715

Něco o sobě? Nic zajímavého, snad je dva citáty, které vystihují vše.

 

"Cokoli slyšíme, je názor, nikoli fakt.
Cokoli vidíme, je úhel pohledu,
nikoli pravda “.  
Marcus Aurelius
 

"Kdybych se měl snažit číst -
o odpovědích nemluvě -
všechny útoky namířené proti mně,
mohl bych to tady celé zavřít
a nedělat nic jiného.
Dělám to nejlepší, co umím a znám,
a chci to tak dělat až do konce.
Jestliže mi dá konec za pravdu,
nebude na tom, co proti mně říkají, záležet.
Jestli se nakonec ukáže, že jsem se zmýlil
nepomohlo by, ani kdyby deset andělů
přísahalo, že mám pravdu."

                        Abraham Lincoln

Můžete mě zaslat i vzkaz : pavelblog@email.cz
nebo mě naleznete zde :
https://twitter.com/PavelVrba3
Osobní stránky : http://pavelvrbaozivote.simplesite.com

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...