Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Když dojde k nedorozumění.

3. 07. 2017 12:00:00
A to může nastat kdykoliv, nezávisle na naší vlastní vůli. A já prostě tyhle věci nemám rád. Takový ty nevysvětlený a nedovysvětlitelný. K napsání tohoto zamyšlení mě vede dnešní příhoda a nebojím se jí nazvat politováníhodná.

Vše začalo zprávou do emailu, od jednoho mého čtenáře a kolegy blogera (jeho jméno, není pro moje zamyšlení vůbec důležité). V emailu mi píše, že mě oslovuje a zdraví poněkud s hořkou příchutí jistého zklamání, protože jsem smazal jeho diskusní příspěvek a je tím zklamaný. Naprosto jeho pocity chápu, protože bych takové pocity měl naprosto stejné. Stejně tak zcela veřejně přiznávám, že mě ten email zarazil a začal jsem prožívat pocity jistého chaosu, ne z toho, že bych si byl vědom tohoto mého činění.
Za svou už více jak 3 letou dobu publikování těch mých škrábanců a prapodivných fotografií, jsem k procesu mazání přistoupil jen jedenkrát a to v době, kdy jistou lidskou tragédii s fatálními následky, které komentovali někteří jedinci tak odporným způsobem, že jsem tenkrát nemohl jinak.
Mazání diskusních příspěvků osobně považuji za naprosto krajní řešení, které by mělo být provedeno s velkým zvážením. Ono je totiž u mnohých individuí mnohem lepší, nechat ty jejich názory vyvěšené, protože nikdy nikdo, nemůže člověk shodit, jako to dokáže sám jedinec.

I přes tento názor jsem však znejistěl.

A můžou za to ty nové technologie – všechny ty chytré mobily a tablety a taky moje brejle. Pí. Columbová, mě několikrát varovala, že když nemám v dosahu brejle, nemám si s tím hrát. A tak po tomto emailu jsem samozřejmě odpověděl, a nervózně začal projíždět své poslední blogy. A nikde jsem nic smazaného neviděl. A tak čekám a opět s napětím, zda si ten můj čtenář tu moji zprávu otevře, přečte a vůči mé osobně nezahořkne.

Ono by mě to totiž dost mrzelo.

Předně si člověk takové věci není vědom a pak zrovna u něho, nemám sebemenšího důvodu, ba naopak.
A to vše mě donutilo k zamyšlení právě o těch našich podezřeních či obecného nedorozumění.

Nastanou velice snadno,

nečekaně ..

lehce.

A s následky, které mohou být i děsivé.

Takové nedorozumění je dobrý si vyříkat, ať je to cokoliv, jsme lidé, lidé se svými povahami, maskami, náladami, ve slovech ujíždíme, aniž jsme chtěli, jen třeba v ten konkrétní den, jakoby jsme to sami ani nebyli. A taky se někdy někoho dotkneme víc, než bychom sami chtěli.

A tak je dobrý, když je šance si to vyjasnit, ozvat se, vyříkat si ty pocity.
A v tom našem blogovém prostředí?

Je dobrý mít tam na sebe nějaký kontakty, třeba k tomu soukromému ozvání.

Vždyť kolikrát i já jsem měl pocit, že někde nejsem chtěn, protože na serveru byl zrovna nějaký výpadek, nebo nešel vložit diskusní příspěvek, nebo mu trvalo, než přišel na svět nebo přišel několikrát po sobě.

Nechci končit tohle mé poněkud prapodivné zamyšlení smutně, a tak spíše trošku humorně, jeden můj povzdech:

Někdy bych přivítal, mít možnost smazat sám sebe, tedy přesněji svůj vlastní diskusní příspěvek. Protože když se snažím odpovědět přes tablet, bez brejlí, který jsem někde nechal, to čtení bývá pak navždy tragický.

A tak Vám přátelé, přeji nejen krásné slunečné dny, ale také co nejméně různých nedorozumění.

Autor: Pavel Vrba | pondělí 3.7.2017 12:00 | karma článku: 16.06 | přečteno: 491x

Další články blogera

Pavel Vrba

Horor, co povstal z mlžného oparu.

K tomu, když si ještě pomyslím, že k tomu došlo vlastně díky mé vlastní iniciativě. Ach jo. Na druhou stranu, zase kdyby k tomu nedošlo, neuvědomil bych si, jaké existuje propojení mezi jízdou autem v mlze, úklidem a nákupem.

18.11.2017 v 14:15 | Karma článku: 13.24 | Přečteno: 276 | Diskuse

Pavel Vrba

S hlubokou úctou, pane Wabi Daňku.

Každý z nás, se s menší či větší potřebou „ukrývá „ ve svém vlastním vesmíru. Ten vesmír je pro někoho vyplněný samotou, pro druhého třeba ve skupině sportovců... nebo trampů. Nemohu o sobě pravdivě říci, že bych byl ten pravý tramp

17.11.2017 v 16:03 | Karma článku: 29.48 | Přečteno: 719 | Diskuse

Pavel Vrba

(V)očima diváka - Takovej jeden hereckej život.

Ten jeden, který se promítl do dusotu dostihových koní, či do role, spojenou s cirkusem, s jednou Ženou za pultem. Ale také s neodmyslitelným dabingem svérázného detektiva, či významného římského císaře. Ano, to byl Petr Haničinec

6.11.2017 v 17:00 | Karma článku: 19.70 | Přečteno: 463 | Diskuse

Pavel Vrba

Když mám v hlavě téma o životě a myšlenky se přetahují.

V tomto přetlaku myšlenek, beru do ruky pomyslný list papíru a pero..... a nic. Myšlenky, jsou jak hejno ptáků. Po potlesku se odlepí od země a zmizí do nenávratna. Vlastně úplně ne, protože tam někde ...v hloubce paměti......

31.10.2017 v 10:00 | Karma článku: 12.07 | Přečteno: 159 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Pražák

Kdo přeběhne blíž před rozjetým autem?

Zpráva z tisku, cituji: „... soutěž v tom, kdo přeběhne silnici těsněji před jedoucím autem, nejlépe náklaďákem, samozřejmě mimo přechod a ještě je fajn se do poslední chvíle schovávat za rohem.“ Konec citace.

20.11.2017 v 14:03 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 58 | Diskuse

Karel Ábelovský

Kdybych byl detektivem, jako rozumějte - poudačka o nastěnce (i s varováním)

... je to vážně hrozně, ale hrozně sprostý, a vlastně je to celý v podstatě spíš naprosto zcestnej blábol; hloupej a trochu bláznivej, jako moje iDnešní noční můra - ze který jsem se probudil propocenej na kosť, teda asi, skoro

20.11.2017 v 13:41 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 66 | Diskuse

Hatem Berrezouga

Muslimská obec borgů (MOB).

Ani utajené odstoupení předsedy MOP, ani přeměna náboženské obce na „korporaci mladých konvertitů“, a ani součet jejich kolektivního vědomí nezabránily hanobení českého národa jako nejrasističtějšího vůči menšinám včetně Židů!

20.11.2017 v 13:11 | Karma článku: 17.34 | Přečteno: 374 | Diskuse

Šárka Bayerová

Nápad, který přišel za svinského počasí

A dostala ho zase ženská. I když byl tenhle převratný zlepšovák vlastně jen pro muže.Tenkrát. Šlo totiž o trable v dopravě...

20.11.2017 v 12:53 | Karma článku: 11.73 | Přečteno: 280 | Diskuse

Karel Janďourek

Domácí doktorka... aneb: Hned je mi líp!

Proběhla nám bytem nějaká čtyřiadvacetihodinová virová lapálie. Jak už to tak bývá, coby silný jedinec jsem odolával nejdéle a tudíž v okamžiku, kdy skolila mě, už byl zbytek rodiny pln sil a energie.

20.11.2017 v 12:01 | Karma článku: 10.52 | Přečteno: 301 | Diskuse
Počet článků 622 Celková karma 20.89 Průměrná čtenost 662

Něco o sobě? Nic zajímavého, snad je dva citáty, které vystihují vše.

 

"Cokoli slyšíme, je názor, nikoli fakt.
Cokoli vidíme, je úhel pohledu,
nikoli pravda “.  
Marcus Aurelius
 

"Kdybych se měl snažit číst -
o odpovědích
nemluvě -
všechny útoky namířené proti mně,
mohl bych to tady celé zavřít
a nedělat nic jiného.
Dělám to nejlepší, co umím a znám,
a chci to tak dělat až do konce.
Jestliže mi dá konec za pravdu,
nebude na tom, co proti mně říkají, záležet.
Jestli se nakonec ukáže, že jsem se zmýlil
nepomohlo by, ani kdyby deset andělů
přísahalo, že mám pravdu."

                        Abraham Lincoln

Můžete mě zaslat i vzkaz : pavelblog@email.cz
nebo mě naleznete zde :
https://twitter.com/PavelVrba3
Osobní stránky : http://pavelvrbaozivote.simplesite.com

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.