Proč já jsem takový rýpal….

Zeptal se mě nedávno jeden známý. Nejprve jsem na něho zíral s výrazem, že vůbec nechápu, o čem mluví. No, vzpomeň si na poslední dny, jak jsi neustále kritizoval to krásné, co Vám v Hradci Králové postavili.  Co mu na to říci? 

Vždyť se naprosto mýlí.

Naopak, já umím pochválit pěkný věci, které se mi prostě líbí, které jsou povedené a ku prospěchu společnosti. Ale to co mě nezaujme, nebo se mi absolutně nelíbí, neumím prostě chválit a mnohdy propadat davovému šílenství.
Základem kritiky je i schopnost definovat, co a proč se mi to nelíbí, navíc s vědomím, že je to pouze můj názor, názor individuality a podstatou svého člověčenství i s vědomím, že se v některých případech s hodnocením můžu unáhlit (třeba u nedokončené stavby), nebo se i mýlit špatným pochopením.
Určitá forma nespokojenosti je lepší než davová spokojenost - přináší totiž radost, když se něco k dobrému změní. A já, ačkoliv jsem nespravedlivě označovaný za rebela v dobré změny věřím, byť by se jednalo třeba o maličkosti.
Třeba taková maličkost, jakou je chodník……

vlastně kousek chodníku ve velikosti 2 x 3 metry a co nadělá za neplechu.
Takový kousek je v Hradci Králové v místě, které je zajímavé jak pro příznivce krásy přilehlých Jiráskových sadů, fanoušky ledního hokeje, či poutníky putující poznávat krásu architektury Starého náměstí, vodní elektrárny či soutoku Labe a Orlice. Nebo jen obyvatel jedoucích či jdoucích do práce.
Ten obyčejný kousek chodníku,
když neprší nebo netaje sníh je to vše v pohodě. To tam člověk projde bez problémů, ale běda když se objeví voda.
To se tam jen tak lehce člověk nepřebrodí. Ale v zimě, když to umrzne, to tam bývá legrace.
Ale pozor, zrovna v tomto případě se ukazuje má vrozená trpělivost a naděje. Třeba právě v tom, že se někdo zamyslí a s tím kouskem chodníku něco udělá.
A už slyším ty skutečné škarohlídy a jejich argumenty, že když už se dělalo to ouřednické krajské sídlo za dvě miliardy mohli to tam opravit, když se v těch místech hrabali. Nebo další šance byla při rekonstrukci silnice či kanalizace v loňském roce, když už tam tu zámkovou dlažbu rozdělávali a dokonce jakýsi další kanál o pár metrů přidělávali.
Ale já? Já to vidím pozitivně, vždyť letos to tam je zase rozkopané díky opravě parovodu.
A vzhledem k rozsahu těch všech prací věřím, že už letos po zahrabání a položení nového asfaltového koberce celé to místo sespádují. 

A skončí tak doba, kdy ať již chodci, nebo stateční zimní kolaři si ústa na ledové ploše nenabijí.
No vidíte, to jsem prý rejpal, přitom skutečnost je jiná,

já jim totiž letos opravdu věřím.   

 

Autor: Pavel Vrba | úterý 16.8.2016 12:00 | karma článku: 17,60 | přečteno: 931x
  • Další články autora

Pavel Vrba

Moji milí bakaláři,

12.2.2024 v 19:00 | Karma: 17,03

Pavel Vrba

Zima není vůbec nudná, naopak

25.1.2024 v 14:00 | Karma: 14,30

Pavel Vrba

No co no, tak se omluví

22.1.2024 v 8:00 | Karma: 35,65

Pavel Vrba

Podivnosti myšlenek letošní zimy

19.1.2024 v 19:49 | Karma: 15,90