Důvod mé dnešní návštěvy nebyla jen vzpomínka na dobu, kdy jsem v tomto objektu sloužil, ale také podívat se, jak dnes tato chátrající a v podstatě mrtvá kasárna ožívají.
Ano, ožívají, alespoň na několik dnů v roce a to díky partě nadšenců, kteří pořádají akci s názvem " Retroměstečko", které se koná ve dnech 3 - 4. října 2015 právě v oněch jmenovaných " masaryčkách ". O této akci jsem již psal zde:
A tak jsem dnes s fotoaparátem vyrazil do nitra těchto bývalých kasáren. A Vám moji milí čtenáři a přátelé nabízím malou fotoreportáž. A již rovnou veřejně přiznávám, že bude a nejen tato, udělaná zaujatě. Protože v onech zdech, na každém metru cesty je ponechána moje vzpomínka. Vzpomínka na získávání prvních zkušeností, první prožívání lásek i zklamání, učení se dovedností a především mládí. A věřím, že mi mnozí dáte za pravdu a že to znáte sami, když se vracíte na ona místa, na která člověk v té době nadával, ale časem už jen v dobrém vzpomíná.
Člověk prochází přítomností se zavázanýma očima. Smí pouze tušit a hádat, co vlastně žije. Teprve později mu odvážou šátek z očí a on, pohlédnuv na minulost, zjistí co žil a jaký to mělo smysl. (Nikdo se nebude smát) . Milan Kundera
Část první: Přípravy jsou v plném proudu:
Prostor je připraven pro účastníky a diváky.
A opuštěné budovy se nejspíše radují, že to kolem nich zase ožije.
Už najeli i první účastníci
Už najeli i první účastníci
Část druhá : Neveselé to pohledy
Jako by se čas zastavil. A člověk má pocit zmaru.
Brána již mnoho měsíců zůstává uzavřená.
Matka příroda zabírá vše, co člověk ponechá zmaru. Místa jsou opuštěná, vždyť odtud před lety odešli lidé.
A jen němí svědkové přihlížejí celé té zcela zbytečné zkáze. Zkáze zapřičiněné nesmyslností a nekoncepčností, kterou umí jen lidé.
I tento prostor zítra ožije. Jo, jo, kdysi to bylo sportoviště.
Zub času hlodá a hlodá. Kolik asi lidských osudů je uchováno v těchto rozpadajících se stěnách.
A kolik osudů je vtisknuto v této chodbě?
Nebo na tomto schodišti
Vojáky a jejich osudy nahradili bezdomovci, zloději a vykrádači.
A zůstaly zde jen vzpomínkové stopy
Klíče, které už nejspíše neotevřou žádný zámek
Židle, na kterou nikdo již neusedne.
A obuv, kterou ....
A lidské životy připomínají jen drobné detaily
Část třetí: Ale naštěstí alespoň na pár dní, vrátí se život.
3 - 4. října 2015 ožije i tato plocha.
A myslí se i na děti.
Když projíždím připravený program, který mimochodem naleznete zde, je mé rozhodnutí jasné. Letošní Retroměstečko 2015 navštívím, nejen pro vzpomínky, ale pro ten pomyslný život, který se tam vrátí. Vždyť ukázky nejen historické vojenské techniky, ale i ukázky soudobé techniky Policie ČR, Armády ČR, Hasičského záchranného sboru a Záchranné služby a dalších vystavovatelů, bude jistě stát za to.
A tak, alespoň já sám za sebe chci odemknou pomyslný zámek na vstupu do jinak nepřístupného objektu.
A snad na samotný závěr, malé doporučení : všude se něco opravuje a tak Vám doporučuji informace o všech těch možných překážkách a nástrahách na cestách. Tento přehled naleznete zde :
