Pavel Vrba
"Cokoli slyšíme, je názor, nikoli fakt.
Cokoli vidíme, je úhel pohledu,
nikoli pravda “. Marcus Aurelius
"Kdybych se měl snažit číst -
o odpovědích nemluvě -
všechny útoky namířené proti mně,
mohl bych to tady celé zavřít
a nedělat nic jiného.
Dělám to nejlepší, co umím a znám,
a chci to tak dělat až do konce.
Jestliže mi dá konec za pravdu,
nebude na tom, co proti mně říkají, záležet.
Jestli se nakonec ukáže, že jsem se zmýlil
nepomohlo by, ani kdyby deset andělů
přísahalo, že mám pravdu."
Abraham Lincoln
Můžete mě zaslat i vzkaz : pavelblog@email.cz
nebo mě naleznete zde : https://twitter.com/PavelVrba3
Osobní stránky : http://pavelvrbaozivote.simplesite.com
- Počet článků 811
- Celková karma 25,05
- Průměrná čtenost 716x
Seznam rubrik
- Foto - krásy kolem nás
- Společnost
- 1866 v souvislostech
- O těch lidských obavách
- Pokus o fejeton a nadsázku
- O kultuře a umění
- Osobní
- (V)očima diváka
- Ty věci.
- Takové jedno dlouhé povídání.
- Nezařazené
- Foto - motorismus
- Články o motorismu
Oblíbené blogy
- Dana Tenzer
- Jaromír Šiša
- Jitka Štanclová
- Jana Májová
- Kamila Branna
- Soňa Pražáková
- Zuzka Součková
- Jaroslav Chudáček
- Práce záchranářů
- Roman Enders
- Jan Tichý
- Klárka Tůmová
- Tomáš Gayer
- Petr Omelka
- Marek Valíček
- Ivan Dřínek
Oblíbené stránky
Pavel Vrba
Z mrtvých stání p. Columbové, aneb to nevymyslíš
Je to už nějaká doba, kdy jsem naposledy sepisoval jednu z kapitol knihy „Postřehy ze společného života“. Soužití dvou lidí je plné roztodivných situací, jednou veselých, jindy smutných.
Pavel Vrba
Cesta krajinou za těmi, co už jsou ve smrti smířeni
ačkoliv byli nepřáteli na život a na smrt. O víkendu jsem nemohl odolat výzvám počasí, které měnilo padající kapičky mlhy do nádherných závojů obepínající větve stromů a keřů.
Pavel Vrba
Obklopen krajinou, nevnímám politiku
Vždyť bych musel být ve svém věku naivní, kdybych očekával, že se v politice něco jen tak změní. Nakonec ruku na srdce můj čtenáři, nemáš občas pocit, že se zde vše nějak opakuje?
Pavel Vrba
Takový byl Den válečných veteránů v Praze
a nejen v hlavním městě. Symbol vlčího máku připnutý na klopách kabátů a bund, jako připomínka na všechny padlé ve válečných konfliktech. Já osobně jsem letos měl možnost tento den prožít v Praze 2.
Pavel Vrba
Na křídlech myšlenek
Také jsi můj čtenáři zažil ten pocit, který převrací dosud poznané? Třeba znalost míst, o kterých si člověk myslel, že je zná dokonale. A pak stačí málo a dosavadní poznání se změní. Myšlenka, obraz či informace.
Pavel Vrba
Symboly podzimu, aneb vše je jen a jen ve vlastní hlavě
Jsou chvíle, kdy člověka všechny aspekty života sráží na kolena. Všechny ty zprávy, žvásty politiků, politikaření a dopady na naše životy. Jsou chvíle, jako by člověk neviděl ani ten miniaturní plápolající plamének naděje.
Pavel Vrba
Navzdory politice, zdrhám mezi opeřence
Svůj poslední blog zaměřil jsem k politice. A tak pro očištění duše, běžím vstříc kráse přírody. A představte si, že paradoxně - do středu města. Ono totiž obyvatelstvo je opravdu rozmanitý.
Pavel Vrba
Super ovace nad porážkou Babiše
a to úžasné vítězství koalice nad tolik nenáviděným Babišem. A obrovský jásot a veselí zachycené ve volebních štábech a mezi jejich voliči.Vítězství nad tolik nenáviděným premiérem, který pro naši zemi vykonal tolik dobrých věcí.
Pavel Vrba
Navzdory předvolebním kampaním, zdrhám do přírody - díl 2.
všechna ta tichá zátiší a prázdné cesty a lavičky. Mám ta rána rád. Přináší klid a ukazují, že příroda se řídí svými zákony, které jsou pečetěny staletími. I v černobílém zbarvení, je kolem nás tolik krásných zákoutí.
Pavel Vrba
Navzdory kampaním, zdrhám do přírody- díl 1.
prostě abych nezblbnul. A někdy člověk nemusí letět daleko, někdy má krásu u nosu. Třeba i ve městě, dá se najít ostrůvek s krásnými rozhledy. Třeba v Hradci Králové ......
Pavel Vrba
Všechny ty motýle ......
a jiní. Jako by svými křídly chtěli rozehnat kaly chmurné nálady. A musím říci, že to umí. Přitom je ta krása zachycená na cestičkách v památném lese Svíb. Němý svědek utrpení a smrti prusko-rakouské války.
Pavel Vrba
Opožděný smutek věnovaný Marušce
a vzpomínání. Pocity smutku. Emoce. Musí jít ven. Protože jsou tím jediným a posledním, jak vyslovit úctu a vzpomínku na jednoho člověka z mnoha, jednoho z miliónu. Člověka, kterého jsme mnozí znali ze zdejších diskusí.
Pavel Vrba
Otevřu iDnes a nevěřím svým očím
To když zahlédnu obrázek, který zachycuje symbol jednoho z mých oblíbených míst, která mám prostě rád. Nadšení mi trvalo jen pár okamžiků, než jsem si přečetl úchvatný název onoho článku.
Pavel Vrba
Tam, kde slov není třeba
Jak je vše kolem nás ve své podstatě naprosto jednoduché. K jídlu zdravou a vyváženou stravu a pro naši duši - tu zaplňovat miliardami malinkatých perliček zázraků, kterých kolem sebe máme přehršle.
Pavel Vrba
Zimní odlesky, díky nimž je mi volný Volný
Spíše by se hodilo napsat „Když zimní odlesky tají“, ale proč se neradovat ze zážitků, které jsme prožili. Neplatí to jen o putovaní zasněženou krajinou, platí to o každém krásném okamžiku.
Pavel Vrba
Znechucen Klausem, vyrazil jsem ven
A bylo mě dobře. Procházel jsem se milovaným památným Svíbem a pod nohama mě křupal zmrzlý sníh. Tu a tam, shazované obláčky z větví, jako by si s nimi hrál vítr. To vše, tomuto místu dávalo zcela nový rozměr.
Pavel Vrba
Když nejdou sepsat slova a věty se bortí
a v mysli se spousta myšlenek honí. Kolik asi lidí mávne rukou nad vánočními svátky? Třeba z osamění či tragických událostí, které přinesl život. Navíc, úder coronaviru, který změnil naše životy.
Pavel Vrba
Já prostě rád courám po krajině
a je to tisíckrát lepší, než sedět doma u bedny, nechat se atakovat všemi možnými (dez)informacemi. Submisivně a fetišisticky sledovat všechna ta zpravodajství plné blábolů ubíjející duši. A k tomu bejt naivní.....
Pavel Vrba
Cesta – Obklopen vlčími máky
Dnešní 11. listopad 2020 je tradičně spojen symbolickým znakem vlčích máků. Vlčí mák je nejen krásně kvetoucí rostlinou. Je i symbolem bolesti, smrti, nasazení, hrdinství a bojem o lidskost a svobodu.
Pavel Vrba
Cesta - tam, kde slov není třeba
Nedělní poledne a krajina v mlze. Tu a tam, není na metr vidět. Je to však jen iluze, kterou když člověk chce, lehce odhrne. Tedy, jen tehdy, když chce...
Pavel Vrba
Cesta – život jednoho člověka
Člověka, jehož život a především tvorba mě čím dál víc přitahuje. Josef Sudek - Pan fotograf, co prostě uměl. A svoje umění prostě dělal dobře. Kdo však z lidí jeho jméno a dílo dnes zná?
Pavel Vrba
Cesta – maličkosti
všude kolem mě přetlaky negativ. Všechny ty Covidy a světové politiky. Člověk se zastaví a jen zírá. I to blogový prostředí vezdejší, mnohdy stahuje člověka tmy. Copak vedle toho všeho, nejsou už kolem nás žádná pozitivisma?
Pavel Vrba
Cesta - odlesky léta
„jsme čas, zraje klas, pak je mráz, jsme čas, jsme rok, po boku rok, zastav krok, jsme rok..“. Slova z písničky, která doprovází pohádku 12 měsíčků. Když o tom přemýšlím, uvědomuji si, že ta slova vlastně doprovází život každého.
Pavel Vrba
Cesta – Svíbem, kroky zpět
už spousty let. Podivné mrazení, svírající hrdlo i srdce, s děsivým pocitem možného opakování všech historických událostí. Ano, někdo řekne, proč si připomínat historii, mnohem důležitější je, koukat se do budoucnosti.
Pavel Vrba
Ve světě fantazie
kdo z nás by ji neznal. Může vůbec bytost jménem člověk říci, že nemá fantazii? Vždyť bez fantazie by byl náš život příliš chudý. Navíc, jsem přesvědčený, že fantazie, je hnacím motorem v životě člověka...
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
