Vůbec nevím co říct, neboť ve srovnání s blogem to bude plytké... Snad jen- Držte se.

Filipe, moc děkuji za každé Vaše napsané slovo

Pavle, díky za procítěná a moudrá slova. Ty pomníky po beznadějné bitvě v prusko- rakouské válce 1866 na mne působily velmi depresivně (výlet do Turnova a okolí) tolik padlých mladých mužů a chlapců. Zajímavé je, že po každé podobné bitvě a válce, si všichni říkají, že se to již nikdy nesmí opakovat - ale za čas se to stane opět, a často i v hrůznější podobě. A pokud se Vám v poslední době stalo něco zlého, utrpěl jste snad ztrátu blízkého člověka, přeji Vám hodně síly. Každého z nás to bohužel někdy potká - cítím s Vámi.

Mirko, moc děkuji za návštěvu a komentář, ale i slova útěchy

Pavle, kdo jiný by to mohl napsat tak procítěně, s úctou a tedy, i když smutné téma, tak krásně.

Přeji Ti hodně sil!

Milá Maruško, velmi ti děkuji za krásná slova

Pavle, je dobře, žes to napsal, hluboká úcta

Jitko, moc ti děkuji, jak jsem napsal, psalo se velmi těžce

Málokdy jsem tu četl něco, co by se tomuhle blogu vyrovnalo.. Díky

Jaroslave, velmi Vám děkuji za krásná slova, která jsou pro mě v těchto chvílích posilou a povzbuzením. Děkuji Vám za ně.

Pavle, moc obdivuji, že jsi v těchto pro Tebe tak smutných dnech zveřejnil blog, který si zaslouží nejvyšší ohodnocení. Napsal jsi to skvěle a všechny paralely k dnešku jsou i mými myšlenkami. Je to další z kvalitních blogů, ke kterým se budu ráda vracet.

Zdeničko, já ti moc, moc děkuji

Pavle, dlouho jsem od nikoho tak procítěný článek na toto nebo podobné téma nečetl! Máš v něm emoce, je mi jasné proč...Skvěle napsáno

Honzíku, moc ti děkuji, nejen za přečtení a komentář, ale především za pochopení, kterého si moc vážím.