Moc pěkně napsané,Pavle, a fotky opět nádherné. Pro mě toto období znamená hodně. A slova pana Wericha jsou tak pravdivá. Díky za článek i foto.

Lucko, moc Vám děkuji za návštěvu byť by u tohopto smutného tématu.

Děkuji za Váš článek, Pavle, a tak mě napadlo, že by nebylo od věci, aby se Dušičky staly státním svátkem, kdy by se lidé mohli zastavit a zavzpomínat... Nejsem zastáncem slavit vše, ze všeho dělat svátky, ale pro to zastavení mysli a možná, jak je člověk starší a starší, tak si více vážím každé chvíle zastavení se a zavzpomínání se živými i mrtvými, snad mi rozumíte

Olinko, rozumím. Jenže se obávám, že by to stejně moc nepomohlo. Nevím. Protože co je víc, než se zastavit u těch, kteří nám zasvětili svůj život, přivedli nás na svět..... Každopádně , moc Vám děkuji za návštěvu a komentář.

Pavle, co k tomu tvému zamyšlení napsat? Že tne do živého! A to je dobře. Ten J.Werich je krutě pravdivý.

Moc děkuji za opět smysluplný blog...

A samozřejmě za povedené fotky:-))

Maruško, moc ti děkuji za návštěvu a komentář. Přiznám se, že nebylo jednoduché ho napsat. Nechtěl jsem, aby vyzněl nějak pateticky.

Krásné fotky a citlivé zamyšlení nad důležitými věcmi. Díky.

Pavlo, moc Vám děkuji za návštěvu a komentář.

Hezky napsáno. Karma. Lidé nahradili rituály, které měly svoji duchovní hodnotu a sílu povrchními fraškami typu halloween.

Petře, no právě. Já chápu, že je baví vyřezávání dýní, různé stezky odvahy. Ale někdy mám pocit, že se nám vytrácejí naše zvyky. Děkuji ti za přečtení a komentář

usilování o zakázané je sympatická disciplina. Zejména pro nás, štíry...

Josefe, tedy děkuji Vám a všem štírům za usilování o zakázaného a taky za přečtení

Máte pravdu jen si udělat čas..i když si myslím, že na tom jako národ nejsme špatně. V času dušičkovém a vánočním si téměř každý komu někdo chybí v srdci ten čas udělá. K Halloweenu jen podotknu, že je to jeden z mála převzatých svátků které s dětmi slavíme, chodi se u nás v maskách průvodem... to strašení a odměna za nebojácnost se jim moc líbí.

Radko, já děkuji za přečtení a komentář. Právě na dětech vidím, že ten náš den neznají a znají jen halloween.

Tak moc pravdivé, až zabolí u srdíčka.

Paní Jano, já Vám děkuji za přečtení toho poněkud smutného tématu