Pavle, kdysi jsem s jedním kolegou pro kolejářskou četu na dole Medard narovnával speciálním lisem zkroucené kolejnice. To zkroucené železo projíždělo lisem hrozivým praskáním, ta síla co byla zapotřebí, aby na druhé straně vylezla narovnané kolejnice byla až hrozivá. Tvé fotky mi to připomněly

Horste, jsem rád, že jsem ti přinesl vzpomínku. Ale i kus železa má v sobě jakési poselství.

Karma

Dášo, děkuji Vám za nakouknutí

chválím

Jaromíre, děkuji ti za nakouknutí

Pavle, uklidňující blog

Jitko, moc díky za nakouknutí a komentář

Pavle, vaše fotky jsou krásné a ta černobílá to jen podtrhuje. Prostě jen tam vstoupit a jít po nich dál. Lákají k toulání a cestě. Díky, že jste si je nenechal pro sebe a podělil se s námi.

Lucko, moc vám děkuji za krásná slova, která dávají mému snažení smysl.

Pavle, jako obvykle - blog s duší.

Díky moc za text i parádní fotky.

Maruško, moc děkuji za zastavení se

Pavle, to vypadá nádherně a nebezpečně ! Hlava na kolejích?

Alžběto, no člověk musí dávat bacha, aby ho něco nepřejelo. Ale zde jsem to měl plně pod kontrolou. Alžběto, moc děkuji za návštěvu a komentář

Ivane, jsem rád, že třeba takto připomenu dětství. A Ivane, moc ti děkuji za návštěvu a komentář

S nadpisem se ztotožňuji i když výhybky tak nesleduji a když už jedu vlakem tak jen doufám, že jsou pěkně posunuty tím směrem co jedu já..

Radko, moc děkuji za návštěvu a za komentář.

Koleje jsou příslibem toulání, hledání, loučení, shledání, atd. atd. Člověk si může domyslet stovky dalších věcí a v tom je právě ta krása.

Pavli, přesně tak, proto jsem tam nechal ty tečky. Pro fantazii. Každý ji máme, jen ji musíme spustit. Pavli, moc díky za návštěvu a komentář