Tleskám nahlas.

Josefe, velmi Vám děkuji nejen za návštěvu, ale i za to tleskání. Vážím si toho

Pavle, tragický osud. Ale dobře jej znát. dobře vědět...

Marceli, přesně tak. A já mohu jen poděkovat za návštěvu a za komentář. Určitě bude další pokračování, ale musím to zpracovat.

A tahle "malá dramata" skončí povětšinou ukrytá navždy...

Klárko, kdo ví, ale tobě děkuji za návštěvu a za komentář

Pavle, moc pekne povidani. Clanek jsem si precetl a dodatecne proletel i predchazejici Tve clanky a diskuse pod nimi o Ivanovi Markovi a jeho otci. Na me to pusobi, ze to pises citlive s pochopenim pro lidi, ktere popisujes. Preji Ti mnoho uspechu v dalsim Tvem psani.

Tvůj blog s vyprávěním I.M. je dojímavé čtení...., myslím při tom na to, jak se nedostatek citu přenáší, možná nechtěně či jinou formou, dál. A jaké štěstí a jakou hodnotu má krásné dětství v harmonické rodině.

Tomáši, vystihl jsi to naprosto přesně. A já ti děkuji nejen za tento diskusní příspěvěk, ale i za návštěvu toho mého povídání.

Milý špione, to jsou zajímavosti

Horste, no jo no, trošku jsem slídil, ale fakt jen malinko. Horste díky za nakouknutí

Tento clanek by si zaslouzil velkou diskusi. Vzdy jsem se divil, jakto, ze Jiri Puchwein coby 100% neariec prezil protektorat coby ucitel na gymnaziu. Na Ivana se moc

nepamatuju, byl o dost mladsi a "chlapska hrdost" mi nedovolovala se kmaradit s malymi detmi. Liba byla spoluzackou me sestry, hodna a hezka holka. Na jiriho Marka si vzpominam, ze byl velkym komunistou, ale tim hodnym, co neskodil. To se ovsem nedalo rici o jeho druhe zene. ta nebyla na Sporilove oblibena. Udajne mela na svedomi ruzna udani a vyhazovy z prace deti tehdejsich zavrenych spisovatelu. Kdyz zemrela na rakovinu, nikdo ji nelitoval. Ivan se nezminil o kariere Jiriho Marka coby reditele Ceskoslovenskeho statniho filmu v padesatych letech. Vzdy v pul osme rano pred jejich brakem zastavila osmicka Tatra, aby soudruha reditele odvezla na Barrandov.

Jinak mate chybicku v tom psovi a sousedce Stepance. Tou byla pani profesorka biologie Stepankova.

Vladimíre, předně Vám děkuji za návštěvu, ale i komentář. Vladimíre, teď jste mě dostal do úzkých s tou učitelkou a pejskem. Mám to z přímého rozhovoru s Ivanem. Třeba jí tak říkal, nevím. Až se uvidíme, zeptám se ho na to. Vladimíre, ještě jednou děkuji za návštěvu

Pavle, moc zajímavý rozhovor, těším se na pokračování...

Jitko moc ti děkuji za návštěvu a komentář. Ale řeknu ti, že se říká, že je nejhorší vzít papír a něco začít psát. V tomto případě je to asi tak 1000 x těžší vše sepsat a udělat tak, aby se nestyděl to zveřejnit a nedopustil se zkreslení.