Vnější a vnitřní vesmír.

Oba tak neskutečně stejné, vnímané našim nitrem. Srdce deroucí tma kolem nás, přesto plná všech hvězd, hvězdných stop a stop světla. Jak jsme neskutečně naivní…….

Hledáme ty nejvzácnější a nejúžasnější poklady,
všechny ty rubíny,
a diamanty.
Plni naivní představy,
že to budou právě ony,
co nás spasí.
Přestáváme vidět,
a přestáváme vnímat.
Všechny ty maličkosti,
drobné odlesky,
stopy světla,
a to, že šťastní jsme.
Právě teď…….

a na dosah ruky....

„Dva muži se dívají stejným oknem:
Jeden vidí bláto a druhý vidí hvězdy.“
Frederick Langbridge