Podzimní hučení

Tak nám to tady pěkně hučí a slyším to každý den. Prostě takové zvláštní zvuky, občas tiché, jindy slyšitelné z dálky. Podivné zvuky, jako když dopadají na zem slzy. Nebo jsem se jen zbláznil?

Ne, nezbláznil - ten hukot je totiž přespříliš skutečný. A je jasné, že to bude opět něco kolem vody. Nemohu odolat a tak to musím pěkně prozkoumat. 

 Obraz je sice mírně rozostřený, ale přeci jen něco vidíme

Půjdem o krůček blíž, třeba se nám to více rozjasní

A to okolí, láká k zastavení. A tak k tomu dnešnímu kochání, usedneme na jednu lavičku

Je tu krásně a je tu klid, podzimní barvy vše jen dokreslují

A ty břehy kolem mě, doladěné podzimním sluncem

A když se tak rozhlížím, zvláštní stavbu vidím....

a vydávám se tedy té stavbě mnohem blíž

A už to vidíme celkem jasně, lidské dílo ovládlo tok řeky

Celé je to pěkně udělané

Tato stavba jen dokresluje, že spojení zařízení ochraňující obyvatele před povodněmi a architektury, naši předci uměli. A neměli takové stroje a zařízení jako máme dnes. Vždyť tato stavba byla zahájen v roce 1907. Více zajímavých informací naleznete třeba zde :

Pro mě osobně je ta stavba kouzelná, není to jen a jen stavba z šedého betonu a nevzhledných tvarů. A krásná je i v noci. A tak jsem si přivstal a šel ulovit pár pohledů. Za kvalitu mě omluvte, jsou to mé první noční fotografie, ale bez nich by toto povídání bylo nedokonalé.