Podzimní pozvánka hradního pána

Nelze odmítnout pozvání, když se před Vámi vstupní brány otevřou. Navíc, jako by bylo slyšet  hlasy z minulosti, které šeptají  " jen pojďte dál, čekáme Vás....".

A tak, v tomto volném pokračování navazuji na svůj předešlý blog. Když jsme vcházeli do toho dvorního nádvoří , ani jsme se nestačili rozkoukat, udělat první fotku a už na nás místní dáma z dálky halekala : " pojďte si nejdříve návštěvu zaplatit ". Co musím uznat, že vzhledem k věku na tu dálku dobře viděla a nejspíše z mého vzhledu usoudila, že utečeme bez poplatku. Tak jsem té milé dvorní hradební dámě peníze předal a hezký den popřál. Jak jsem zjistil později,  nejspíše lidé nejsou zvyklí platit a tak heká na všechny. Procházka po všech těch místech nabízela řadu otázek - jak se zde asi žilo, jak to tady vypadalo. A tak jsem se snažil dělat obrázky a to pěkné místo zvěčnit. Po nějaké chvilce, ozval se opět daný hlásek : " pojdte všichni sem, já Vám něco povím o památce. A kdo má zájem o sklepení, baterka je u mě k mání ".  A to jsem opět netušil, že dámě zkazím vystoupení. Já chtěl jenom baterku a hlavně chci to bez výkladu. Paní zvedla obočí a já si připadal, jak žáček první třídy. Jenže tím už dlouho nejsem, a tak ve vší počestnosti,  odbyl jsem ji googlováním.

A tak přátelé, pár snímků onoho místa, jako malou procházku dovolím si nabídnout Vám.

Kdo ví, kam vedly různé tajné chodby....

k čemu sloužily a kdo jimi procházel. Minulost je jako zrezivělý zámek, který nelze odemknout. Ale naštěstí, máme fantazii.
Možná si opatrně sedněme a vychutnejme tu atmosféru dávných věků

A taky musíme dávat pozor, kam šlapeme, přeci jen tajných míst je tady přehršle ...

I tajná sklepení, kdo ví, snad to nebyly mučírny a vězení

                                                                                                                                                                                     A opět nějaké otvory, ale co když to jsou.....

třeba okna

směřující do krásných míst...

No museli mít okna, přeci nežili jen ve tmě..

                                                                                                                                                                              I malinkými skulinkami lze vidět..
třeba nebe nebo květinu?

A nalezené a dochované fragmenty hradu....

A blízko nich divná čísla - je to jen číslo kamene, nebo vytesaný letopočet?

Kdo vlastně ví, jak se žilo v té době na tom hradě,
ale i v podhradí...

A ani příroda nic neprozradí, navíc teď obléká se do podzimního hávu ...

A studené kameny zde věky vzhlížejí do širokého okolí

Jenom si tak chvílemi říkám .....

kam já jsem to vlastně zabloudil?

 a jaká je historie?

 A jak jsem slíbil, více informací naleznete třeba zde :

A to je z návštěvy hradu vše......

PS : Těžce jsem probíral všechnu tu nádhernou muziku, která by se k tomuto blogu hodila. Ale třeba je ta má volba správná.