Podzimní škobrtání - říčky a řeky

Krásné podzimní počasí je nutné využít a načerpat síly. A tak mé kroky vedly opět do světa ticha, tekoucí vody a divoké přírody.

Většina z nás sleduje předpovědi počasí, aby jsme si ještě v klidu vychutnali krásy přírody. Ani mě to nedalo.
Jenže kam vyrazit?
Těch možností máme kolem sebe spousty.  A tak pokaždé  přemýšlím, jak spojit krásu podzimních barev, klid a pokud možno najít místo, kde člověk nebude jeden o druhého klopýtat. Místo, kam noha lidí nevstoupí, nebo alespoň ne dnes.
A našel jsem hodně veliké lákadlo, říčku linoucí se krajinou a postupně barvenou do všech možných odstínů podzimu.
A  já tu vodu mám hodně rád.

Krásný tok říčky Doubravy Vás vítá

 A vodní symfonie se kolem mě rozezní..

 No a ta krajina kolem, to je prostě balzám na nervy

 A všude je slyšet vodní symfonii

 A voda si teče roky a desetiletí stále stejně, bez ohledu na to, co se kolem ní děje

 A když se člověk kolem sebe dobře dívá, narazí i na místní obyvatele

A jak postupně zjišťuji, nalézám zde i lidské stopy
Mám štěstí, sezóna je pryč a tak kolem mě není živáčka

 A stále je kolem nás spousta zeleně

Některá místa jsou něčím zvláštní, démonická až hororová

 Je tady úžasně, člověk se rozhlédne  a vidí ........

 I zapomenuté vědro

 A stopy velikánů stále zůstávají.....

 Už vím, že chuť do života a radost z bytí může člověk načerpat snáz z počínání přírody, než z počínání lidí. Jan Werich