Navzdory politice, zdrhám mezi opeřence

Svůj poslední blog zaměřil jsem k politice. A tak pro očištění duše, běžím vstříc kráse přírody. A představte si, že paradoxně - do středu města. Ono totiž obyvatelstvo je opravdu rozmanitý.    

„Zvířata broukají, štěkají, mňoukají, předou, vrní, vrčí, vrkají, vyjí, bučí, mečí, troubí, hejkají, hudrují, chrochtají, švitoří, zpívají, štěbetají… A přesto o nich říkáme, že nemluví. Asi proto, že jim nerozumíme. Ze stejného důvodu by si mohla zvířata myslet o nás totéž. Poněvadž ale nemají naši pyšnou přezíravost, rozumějí nám lépe než my jim. V přírodě umí mluvit i všechno, co žije. A žije všechno, nejen člověk a zvíře. I kámen zná datum svého narození.“ Oldřich Smutný

Obyvatelé

 „Lidská bytost je součást celku, který nazýváme "vesmír", součást ohraničená v čase a prostoru. Prožívá sebe sama, své myšlenky a pocity, jako něco odděleného od zbytku - je to druh optického klamu vlastního vědomí. Tento klam pro nás představuje jakési vězení, omezuje nás na naše vlastní touhy a vztah k několika nejbližším osobám. Naším úkolem musí být osvobodit se z tohoto vězení tím, že rozšíříme okruh svého soucitu tak, aby zahrnul všechna živá stvoření a přírodu v celé její kráse.“
Albert Einstein