Vzpomínka na jednoho člověka

9. 02. 2020 8:00:00
od jehož narození dnes uplynulo 160 let. Nebyl známým politikem a vůdcem. Naopak, byl obyčejným člověkem. Jedním z mnoha, kteří v této zemi po celou tu dobu žili a žijí.

Ale i obyčejný život se v kontextu historických událostí může stát neobyčejný.

A když píšu tyto řádky, cítím tam někde uvnitř obrovskou pokoru a úctu. A je určitým paradoxem, že ještě před rokem, mě to jméno neříkalo vůbec nic. Myslím si, že naše životy se pohybují po různých drahách životního poznání a v průsečících. A netušíme, že některé z nich mohou být naše osudové. Třeba v obrovském poznání.

Člověk, na kterého dnes vzpomínám, se jmenoval Josef Volf. Narodil se v Máslojedech u Hradce Králové dne 9. února 1860 v rolnické rodině Mikuláše a Anny Volfových, jako sedmé dítě. Žádný člověk si nevybírá svůj osud. Josef byl šestiletým chlapcem, když jeho rodný domov a přilehlé okolí drtivě sevřela prusko-rakouská válka 1866. Těžko si představit, všechny ty pocity, které v té době prožíval a které ho provázely po celý jeho život.
Josef Volf se angažoval na poli údržby památek na bojišti z roku 1866 a působil zde také jako průvodce. V úvodu své knihy o historii prusko-rakouské války roku 1866, Josef Volf napsal malé vyznání:
„Byl jsem z mnoha stran od svých přátel a známých žádán, abych napsal své paměti o průběhu bitvy u Hradce Králové roku 1866, vyhovuji přání tomu a snažím se stručně a srozumitelně popsat tuto krátce trvající, ale velmi krvavou bitvu, jakož i to, co během mobilizace, za bitvy a po válce se dělo ve vsích, o čemž v žádném ze stávajících spisů zmínky se není.
Službu průvodce jsem konal vždy jen z ochoty. Velký zájem ke všem památkám z této války se zakořenil pevně v mém srdci i tím, že jako útlý chlapec jsem viděl ony hrůzy a slyšel sténání a křik raněných vojáků a pak přemýšlel jsem, co tisíců nejlepších zdravých mužů v jarém věku padlo za oběť násilné smrti a bez rakví bylo do společných hrobů naházeno a hlínou zahrnuto.

Díky sepsaným Vzpomínkám na válku 1866 se můžeme například dočíst:

Ve třech obytných světnicích leželi na zemi 42 ranění vojínové. Byli to většinou Maďaři, Rumuni a Slováci. Ve veliké světnici leželi na postelích dva ranění důstojníci. Uprostřed světnice stál veliký stůl, na kterémž se prvý čas prováděly operace, hlavně amputace, neb vyjímaly kule z těl. V některých usedlostech byli ranění vojáci i ve stodole na mlatě položeni. Všechny peřiny, jež matka měla v zásobě, byly Prušáky prostřeny pod raněné vojíny. My, celá rodina, ubytovali jsme se v malé kuchyni a spali jsme na půdě na slámě z olejky, přikrývajíce se šatstvem neb plachtou.

Když příštího jara r. 1867 před květnou nedělí jsme my, chlapci, hledali "kočičky" k posvěcení v lese Havranci, spatřil jsem na východní straně lesa toho v příkopu mezi dvěma hroby ležet rakouskou kuli od pušky. Skočil jsem do příkopu a spatřil jsem celou holou nohu (chodidlo) z hrobu vyčnívati; byla úplně černá. Uleknuv se hrozně, volal jsem ostatní chlapce, a ti běželi k dělníkům nedaleko od nás pracujícím. Byli to dělníci od naší obce najatí, kteří měli za úkol všechny hroby v katastru obce důkladně opravit, protože v zimě země na mnohých hrobech tak se slehla, že části mrtvol z hrobů vyčnívaly.

Prožité události roku 1866 přivedlo Josefa Volfa k myšlence zřídit na Chlumu muzeum, které by připomínalo prusko-rakouský konflikt 1866. V pátek 3. července 1936 bylo u příležitosti 70. výročí bitvy na Chlumu slavnostně předáno nové Válečné museum 1866, vystavěné letech 1932-1936 přičiněním Komitétu pro udržování pomníků na bojišti Králové-hradeckém.
Josef Volf byl nejen sedlák, ale i milující manžel a otec. Se svou milovanou ženou Františkou měli 9 dětí. Jak sám uvádí v knize Z pamětí starého českého sedláka (rok vydání 1932):

A Bůh nám na všech stranách žehnal. Narodilo se nám 9 dětí, vesměs zdravých, 7 synů a 2 děvčata, z nichž vyrostlo v statné muže 5 synů, schopných vesměs služby vojenské a zúčastnivších se války světové; 3 z nich byli rolníci, 2 aktivní důstojníci.
Dožili jsme se s milou manželkou ve zdraví již 50. výročí sňatku a při denních vzpomínkách na naši velikou, plodnou a požehnanou práci díky Pánu Bohu vzdáváme a těšíme se ze svého života.

Když pročítám knihy Josefa Volfa (Vzpomínky na válku 1866, nebo Z pamětí českého sedláka) nemohu se ubránit myšlence, že mu nejspíše nějaká zlá sudička přisoudila celý jeho život poznamenaný dopady válečných útrap. Nejen rokem 1866, ale i 1 a 2 světovou válkou.

Tolik vzpomínek na dva dospělé syny, tragickou smrtí zemřelé, nejstaršího Josefa, majora československého vojska, a Jana, 14) rolníka a vlastníka usedlosti čís. 16, zemřelého jako četaře roku 1916 na ruském bojišti, a vzpomínky na trpký nevděk od lidí cizích, nýbrž i velmi blízkých, zakalují naši svěží a veselou mysl.

Josef Volf zemřel v rodných Máslojedech 28. 1. 1937. Byl tak ušetřen zprávy o násilné smrti jeho syna - brigádního generála Václava Volfa, kterého popravili nacisté dne 24. 11. 1942 za velezradu.

Fotografie z archivu rodiny Josefa Volfa zveřejněna s laskavým svolením pravnučky Blanky Volfové.

K výročí 160 let narození Josefa Volfa přináším malou vzpomínku:

Autor: Pavel Vrba | neděle 9.2.2020 8:00 | karma článku: 25.05 | přečteno: 836x

Další články blogera

Pavel Vrba

Moji milí bakaláři,

dnes Vám budu vyprávět příběh kolegy z práce. Příběh, jehož autorem je sám život. Začátky mnohých bývají obyčejné a z počátku nezajímavé. Někdy však z prostých okamžiků vzniká hororový děj. Jako v tomto případě, kdy se ztratila

12.2.2024 v 19:00 | Karma článku: 16.55 | Přečteno: 727 | Diskuse

Pavel Vrba

Jako volič, daňový poplatník, ptám se vrchnosti

kdy už přestane dělat z lidí hlupáky. Jako volič a daňový poplatník nestačím zírat. Ze všech těch podivností plných pokrytectví a neřešení života obyčejných lidí. Kolik jsem už slyšel úlisných a falešných prohlášení za 30 let.

5.2.2024 v 9:00 | Karma článku: 33.08 | Přečteno: 1038 | Diskuse

Pavel Vrba

Zima není vůbec nudná, naopak

a vůbec není černobílá, jak se možná některým zdá. Kolem nás lze spatřit tolik nádherných obrazů a detailů. Ta krása, má však svůj omezený čas.

25.1.2024 v 14:00 | Karma článku: 14.30 | Přečteno: 136 | Diskuse

Pavel Vrba

No co no, tak se omluví

zapomenout na nějakej ten milión v kapse, to je přeci normální. Před lid předstoupí, ručičkama rozhodí a omluví se. To se přeci může stát komukoliv. Kdo ví, co je vůbec pravdy na tom....

22.1.2024 v 8:00 | Karma článku: 35.56 | Přečteno: 983 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Karel Trčálek

Kateřina Konečná prozradila, že dnešní komunistické názory jsou docela nelidské

O tom, že se komunisté nepolepšili a že jsou pátou kolonou putinovského Ruska, víme už dlouho. Ale že komunisté dnes vyhánějí demokratické politiky z televizních studií, otřáslo námi všemi. Kde se nová komunistická zvůle zastaví?

19.3.2024 v 7:56 | Karma článku: 18.35 | Přečteno: 261 | Diskuse

Tomáš Flaška

Tak si ty ruské volby shrňme

A řekněme si, co to vypovídá o nás. Stačí se podívat na různé reakce. A řeknu to takto – nestačíte se divit.

19.3.2024 v 7:04 | Karma článku: 29.68 | Přečteno: 750 | Diskuse

Ladislav Pokorný

Kateřina Konečná nechtíc prozradila, že dnešní komunistické názory jsou naprosto nelidské

O tom, že se komunisté nepolepšili a že jsou pátou kolonou putinovského Ruska, víme už dlouho. Ale že komunisté dnes vyhánějí demokratické politiky z televizních studií, otřáslo námi všemi. Kde se nová komunistická zvůle zastaví?

19.3.2024 v 0:59 | Karma článku: 36.06 | Přečteno: 877 | Diskuse

Eva Kislingerová

Budeme válčit se Slovenskem?

Z vyjádření některých politiků může nezúčastněný pozorovat nabýt dojmu, že diplomatické vztahy se Slovenskem jsou na bodu mrazu. Z médií to vypadá, že válka začíná a u Hodonína bude tanková bitva.

18.3.2024 v 13:24 | Karma článku: 23.13 | Přečteno: 610 | Diskuse

Karel Trčálek

Jak s Babišem dohnat a předehnat ne Západ, ale Putinovo Rusko?

Západ se nám rozpadá před očima. Zato Rusko doslova vzkvétá. S doháněním Západu je konec, teď už nám zbývá, než jen dohánět a předhánět Rusko...

18.3.2024 v 11:15 | Karma článku: 19.37 | Přečteno: 259 | Diskuse
Počet článků 811 Celková karma 21.86 Průměrná čtenost 715

Něco o sobě? Nic zajímavého, snad je dva citáty, které vystihují vše.

 

"Cokoli slyšíme, je názor, nikoli fakt.
Cokoli vidíme, je úhel pohledu,
nikoli pravda “.  
Marcus Aurelius
 

"Kdybych se měl snažit číst -
o odpovědích nemluvě -
všechny útoky namířené proti mně,
mohl bych to tady celé zavřít
a nedělat nic jiného.
Dělám to nejlepší, co umím a znám,
a chci to tak dělat až do konce.
Jestliže mi dá konec za pravdu,
nebude na tom, co proti mně říkají, záležet.
Jestli se nakonec ukáže, že jsem se zmýlil
nepomohlo by, ani kdyby deset andělů
přísahalo, že mám pravdu."

                        Abraham Lincoln

Můžete mě zaslat i vzkaz : pavelblog@email.cz
nebo mě naleznete zde :
https://twitter.com/PavelVrba3
Osobní stránky : http://pavelvrbaozivote.simplesite.com

 

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...