Odlesky života a smrti v novodobé totalitě
Prostě každý jsme onen víkend prožili tak, jak to cítíme a podle výběru svých vlastních životních hodnot.
Ani já nebyl výjimkou.
Konečně jsem se domluvil s kamarádem z Prahy a v roli průvodce vydali jsme se poznávat události a místa spojená se zdánlivě vzdálenou dobou, oddělenou od současnosti oponou starou 153 let. Vždy když uvádím takové číslo, neubráním se otázce, zda je to minulost vzdálená či nikoliv. Stačí se na to podívat počtem generací.
A tak jsme společně prošli místa spojená s vyvrcholením prusko- rakouské války, tedy oblast Chlumu a okolí.
Místa vyvrcholení války, která byla dobou trvání krátkou, přesto s počty obětí neskutečnými. Vždyť jen jezdecká bitva u Střezetic trvající 30 minut znamenala smrt pro více jak 1 600 vojáků a 2 000 koní.
Když jsme procházeli památným lesem jménem Svíb, neubránili jsme se vzpomínkám na tehdejší události, znamenající smrt pro více jak 5 500 lidí během několika hodin.
Když jsme kráčeli mezi všemi hromadnými hroby tehdejších válečných obětí, podivnou atmosféru dobarvovalo listopadové padající listí.
A právě ta krajina v nás vyvolávala diskusi o všech souvislostech tehdejší doby, ale i o odkazech a nezodpovězených otázek.
Otázky v nastavené optice dnešní doby a s odpověďmi, co zneklidní.
Na mnohých místech jsme se zastavili s pohledy upřenými do krajiny. Co asi v myšlenkách prožívali všichni ti vojáci, kolem nichž tancovala smrt své roztodivné tanečky?
S kamarádem jsme se nakonec shodli na tom, že vojáci a lidé tehdejší doby byli na smrt lépe připraveni.
Mnohem lépe, než jsme my dnes.
Ve své podstatě je toto konstatování šílené a hrozné.
Vždyť přeci i oni milovali, byli milováni. Měli své pocity a emoce. Jenže oni měli nejspíše naprosto odlišné hodnoty, než máme nyní my.
Pach smrti je provázel každý den.
V rodinách, vesnicích ….
lidé umírali na nemoci a stářím.
Umírali doma, v okruhu svých nejbližších.
Každodenní tvrdou prací na polích a v chudobě, bojovali o svůj život každý den.
Byli šťastní, když k nim byla příroda přívětivá a přinesla úrodu.
Měli úctu k obyčejným věcem, vážili si každého sousta, který mohli vzít do úst.
Na rozdíl od nich, jsme na tom mnohem lépe.
Umírání se přeneslo do nemocnic, mnohdy tak, že o tom nechceme ani vědět. A představa trávit poslední chvíle s naším umírajícím blízkým, nás přímo děsí.
Nebo se naopak domníváme, že je vše v pořádku, protože nás lékaři v nemocnici vždycky vyléčí. Falešný pocit nesmrtelnosti tak potlačuje respekt a pokoru k životu.
Ze společnosti se vytrácí slušnost, pokora, tolerance a nesobectví.
Říká se, že žijeme v demokracii, tedy ve svobodě a svobodném rozhodování jedince.
Já si to tak úplně nemyslím, dokonce jsem přesvědčený o tom, že žijeme v další formě totality, která nás dusí pomíjivými třpytkami a falešnými hodnotami.
Totalita jménem Konzumismus požírá naši duši a životní hodnoty.
Plné regály zboží, byť by mnohdy pochybné kvality. Vždyť je to dnes přeci tak jednoduché a krásné, koupit si vše, když jsou peníze. A když zrovna nejsou, rádi nám pomohou hodné banky s lákavými úroky či poplatky.
Žijeme v míru, máme co jíst, a nikdo nám nezakazuje, kam smíme či nesmíme jet…..
máme se prostě dobře, máme svá postavení a funkce.
A v tom všem spěchu a honbou za penězi, už jen proto, abychom hodným bankám splatili úvěry a hypotéky, si ani neuvědomujeme, že stačí kousek ledu na silnici, a co je teď, nemusí být za chvíli. Že budování kariéry, potlačující biologické hodiny pro narození dětí, se nám může vymstít.
Společenské postavení posuzujeme podle veteší, velikosti domů, značky aut či velikostí kontra. A toto porovnávání už začíná i u malých dětí, třeba modelem mobilu, či datovým spojením. Píšeme zamilované a krásné emaily či sms, tak strašně vykastrované od emocí.
Vždyť není čas na posezení či hovory, čas jsou peníze a to jsou naše životní hodnoty. Spěcháme v práci, doma i na silnicích s mnohdy tragickými následky.
Máme se dobře, netrpíme hlady, válečné konflikty se nám několik desítek let vyhýbají.
Bude to tak navždy?
A když jsme stáli u těch pomníků, kam kameník kdysi vryl nápis:
"V smrti smířených zde odpočívá 400 pruských a rakouských vojínů"
uvědomili jsme si,
že v té celé naší současné spokojenosti si příliš málo připouštíme,
že ve své podstatě jsme zde jen na chvíli,
protože hned od svého narození,
nastává čas umírání…
Pavel Vrba
Moji milí bakaláři,
dnes Vám budu vyprávět příběh kolegy z práce. Příběh, jehož autorem je sám život. Začátky mnohých bývají obyčejné a z počátku nezajímavé. Někdy však z prostých okamžiků vzniká hororový děj. Jako v tomto případě, kdy se ztratila
Pavel Vrba
Jako volič, daňový poplatník, ptám se vrchnosti
kdy už přestane dělat z lidí hlupáky. Jako volič a daňový poplatník nestačím zírat. Ze všech těch podivností plných pokrytectví a neřešení života obyčejných lidí. Kolik jsem už slyšel úlisných a falešných prohlášení za 30 let.
Pavel Vrba
Zima není vůbec nudná, naopak
a vůbec není černobílá, jak se možná některým zdá. Kolem nás lze spatřit tolik nádherných obrazů a detailů. Ta krása, má však svůj omezený čas.
Pavel Vrba
No co no, tak se omluví
zapomenout na nějakej ten milión v kapse, to je přeci normální. Před lid předstoupí, ručičkama rozhodí a omluví se. To se přeci může stát komukoliv. Kdo ví, co je vůbec pravdy na tom....
Pavel Vrba
Podivnosti myšlenek letošní zimy
roztodivná víra řidičů a cyklistů, u kterých bych zavedl tělesné tresty. Obrazy zimního počasí zamrzlé krajiny a nejspíše i mozkoven řady jedinců, pokud tedy vůbec nějaký mozek mají.
Pavel Vrba
Pocitově pocitové vnímání světa
s roztodivnými obrazy kaleidoskopu dnešní doby. Přiznám se, že dnešnímu kaleidoskopu čím dál víc nerozumím. A mohu si za to sám. Bráním se rychlosti dnešní doby a v řadě děl vidím stopy povrchnosti.
Pavel Vrba
Hlasy volající po zákazu osobních zbraní se mi líbí
a hodně mě inspirují. Mají totiž logický a smysluplný základ snahy o ochranu života a zdraví. Proč zvyšovat riziko, že dojde k další tragédii. Navíc, když je to cesta, vytvářející dokonalý systém ochrany lidí v naší demokracii.
Pavel Vrba
Záblesk podivné náhody
a ne jediné. Ono jde člověče o to, jak se na svět díváš. A vono to naše dívání není jednoduché. S oblibou říkám, že dnešní doba je ideální na to, aby člověk zblbnul. A když zahlédnu premiéra Fialu, jak mává rukama při projevu,
Pavel Vrba
Tyhle svátky jsou fakt náročný
nebo to je tím, že stárnu? Těšil jsem se moc, třeba už jen proto, že je nestrávím v šedi města, ale v náručí přírody. A přitom těšení jsem netušil, jakým způsobem do vytoužené romantické atmosféry zasáhne pí Columbová.
Pavel Vrba
Tak co lidi, jak prožíváte svátky?
U nás to probíhá normálně. A normálně myslím i dobu před samotnými svátky. Takové to nákupní šílenství mě osobně přímo odpuzuje.Člověk má stresů v rámci celého roku dost na to, aby tomu otevíral dveře i o vánočních svátcích.
Pavel Vrba
Minuta ticha skončila
a já přemýšlím, jak vyjádřit obrovský smutek, který musel zasáhnout každého člověka. Slova se hledají velmi těžce. Navíc, když ne vždy dokáží v obrovské bolesti jakkoliv pomoci.
Pavel Vrba
Za pár dnů je tady Štědrý den
a s ním spojené svátky. A já si tuto dobu prostě užiju. Nic na tom nezmění ani tragikomická představení politiky a jiné jak je dnes moderní používat, šíření blbé nálady.
Pavel Vrba
Necháš ty moje ponožky?
zvolal jsem přísným hlasem. Člověk přeci jen tak nemůže tolerovat nekázeň a snahu o získání nadvlády u rodinného krbu. Navíc když to zabolí bolestí mnohem menší, než je bolest v srdci.
Pavel Vrba
Kde ani prezident nepomůže
stejně jako Tomio či jakýkoliv jiný populista. Jsou to tisíce okamžiků běžného života. Třeba prožití víkendu a chystání oběda. Tedy doba, která startuje klasickou otázkou: Co si uvaříme k obědu?
Pavel Vrba
Dokonáno jest a já otevřel deníček
Právě se uzavřely volební místnosti a stovky členů volebních komisí budou sčítat hlasy. Věřím, že spousta lidí bude netrpělivě čekat, zda zvítězí ten jejich kandidát. Odvolil jsem. A jsem rád, že tato nechutná doba skončí. Snad.
Pavel Vrba
Utíkám před zkažeností dnešní doby
od sobotního dne, jako by se zem propadla někam do tmy. Kolem se šíří zápach a mnozí tomu ještě tleskají. A nezměním to a ani nechci. Znám totiž jeden úžasný recept, jak přežít v divné době.
Pavel Vrba
Uplynul den od prvního kola
a mě je nějak smutno. Nejsem smutný z toho, jak první kolo dopadlo, spíše z toho, jaká vlna se žene napříč společností. Přiznám se, že politiku prakticky nekomentuji, ale dnes udělám výjimku.
Pavel Vrba
Toulky po krajině - symboly podzimu
a pro mě osobně období neúžasnějších barev přírody. I malé a zdánlivě titěrné detaily dokáží oslovit procházejícího poutníka.
Pavel Vrba
Toulky po odkazu krajiny – část první Střezetice
dnešní do mlhy oděné nedělní ráno přímo vybízelo k opuštění pohodlí bytu. Nakonec, jsme vybízení naší skvělou politickou garniturou k otužování, šetření a utažení opasků, nošení svetrů....
Pavel Vrba
Tak tohle se mě ještě nestalo
a začínám mít pocit, jestli to náhodou nebude tím, jak člověk dozrává a stává se geniálním. U ranní kávy rozhlédnu se z okna do krajiny a v tu ránu mám nutkavý pocit vyrazit ven. Projít se a zachytit podzimní paletu barev.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 811
- Celková karma 25,01
- Průměrná čtenost 716x
"Cokoli slyšíme, je názor, nikoli fakt.
Cokoli vidíme, je úhel pohledu,
nikoli pravda “. Marcus Aurelius
"Kdybych se měl snažit číst -
o odpovědích nemluvě -
všechny útoky namířené proti mně,
mohl bych to tady celé zavřít
a nedělat nic jiného.
Dělám to nejlepší, co umím a znám,
a chci to tak dělat až do konce.
Jestliže mi dá konec za pravdu,
nebude na tom, co proti mně říkají, záležet.
Jestli se nakonec ukáže, že jsem se zmýlil
nepomohlo by, ani kdyby deset andělů
přísahalo, že mám pravdu."
Abraham Lincoln
Můžete mě zaslat i vzkaz : pavelblog@email.cz
nebo mě naleznete zde : https://twitter.com/PavelVrba3
Osobní stránky : http://pavelvrbaozivote.simplesite.com
Seznam rubrik
- Foto - krásy kolem nás
- Společnost
- 1866 v souvislostech
- O těch lidských obavách
- Pokus o fejeton a nadsázku
- O kultuře a umění
- Osobní
- (V)očima diváka
- Ty věci.
- Takové jedno dlouhé povídání.
- Nezařazené
- Foto - motorismus
- Články o motorismu
Oblíbené blogy
- Dana Tenzer
- Jaromír Šiša
- Jitka Štanclová
- Jana Májová
- Kamila Branna
- Soňa Pražáková
- Zuzka Součková
- Jaroslav Chudáček
- Práce záchranářů
- Roman Enders
- Jan Tichý
- Klárka Tůmová
- Tomáš Gayer
- Petr Omelka
- Marek Valíček
- Ivan Dřínek