Nedělní ohlédnutí – otevření sezóny Muzea války 1866

24. března 2019

Rok 1866 pro mnohé již dávné a zapomenuté časy. Vždyť se ve společnosti vytrácí vzpomínky a chápání souvislostí na mnohem mladší události. Stejně tak, jako důsledky historických událostí.

Zapomínáme a někdy si ani nechceme připustit ony propojené dějinné souvislosti.
Každý, kdo má snahu o vyhledání oněch historických paralel, přesahujících až do dnešní doby, má naštěstí díky nasazení řady lidí možnost proniknout do tehdejších událostí a souvislostí. Je to přesně i můj případ. Možná to tak nastavuje život, že musíme dozrát do okamžiku, kdy nás najednou a bez varování, osloví tajemný hlas minulosti. A člověka pak pociťuje nutkání studovat informace. A jak studuje informace, tím více se objevuje řada dalších a dalších otázek, nutících k postupnému objevování historických souvislostí.

Bitva u Hradce Králové (bitva u Chlumu, či u Sadové) 1866

odehrála se dne 3. července 1866 v rozsáhlé lokalitě mezi řekou Labe a vesnicemi Hořiněves, Benátky, Sadová, Mokrovousy a Dolní Přím. Bitva, která během svého krátkého časového úseku měla fatální následky pro tisíce mrtvých vojáků, ale i koní. Ale i těžko vyčíslitelné následky pro raněné a obyvatele přilehlých obcí. Bitva, která však měla rozhodující vliv na další politické uspořádání Evropy, tedy včetně vlivu na vznik našeho československého státu, jehož 100. výročí jsme si připomínali v loňském roce.

V dnešní době, kdy se máme dobře a desítky let žijeme v míru, ochráněni od všech válečných konfliktů zapomínáme. A možná ani nechceme slyšet, že něco takového, jako bitevní vřavu poznali v plné nahotě naši předci ať již v době první či druhé světové válce, stejně tak jako v roce 1866. Naše vlastní spokojenost a sobectví nám nejspíš ani nedovoluje připustit si myšlenku na to, že by se tento stav mohl lehce a kdykoliv změnit.

Specifikum nás Čechů, když řeknu je, že když přijde něco nového, tak to staré všechno odsuneme a začínáme od znova. Nejsme schopní mít tu kontinuální historii a vzít si z nějakého období to dobré a to špatné změnit, což je škoda. Protože jak se říká, národ, který nezná svoji historii, je nucený si ji zopakovat. Pokud by paměť národa nebo lidstva, byla lepší, tak jsem přesvědčený, že už by žádné války nikdy nebyly.Přepis části rozhovoru z dokumentu České televize Muži z aleje mrtvých (2016) Martin Klika

Připomínce obětí války 1866 ale i jejím historickým dopadům, je díky nasazení mnoha lidí, ať již z řad historiků, Komitétu pro udržování památek z války roku 1866, Muzea východních Čech v Hradci Králové a podpoře Královéhradeckého kraje věnovaná pozornost. Nelze opomenout ani srdcaře – členy vojenských jednotek připomínající právě události této bitvy, mezi nimiž bych jmenoval Gardu města Hradce Králové.
A právě zástupci vyjmenovaných organizací a spolků dne 23. 3. 2019 zorganizovali slavnostní zahájení sezóny 2019, které se uskutečnilo na Chlumu.
Slavnostní zahájení letošní sezóny bylo zahájeno projevem hejtmana Královehradeckého kraje Jiřího Štěpána, zástupci Muzea východních Čech, Komitétu pro udržování památek či Gardy města Hradce Králové. Zahájení sezóny byla ukončeno slavnostní salvou z pušek a děla a křtem dvou knih, věnujícím se této bitvy.

Po skončení slavnosti měli návštěvníci možnost prohlédnout si výstroj rakouských polních myslivců, rakouských dělostřelců a pěchoty a pruské gardové jednotky, zúčastnit se poutavé přednášky Radka Balcárka, zástupce Gardy města Hradce Králové, uvádějící na pravou míru technologický mýtus pěchotních zbraní pruské a rakouské armády.

Pro zájemce v oblasti archeologie, byla připravena přednáška Mgr. Matouše Holase (Katedra archeologie FF UHK) s názvem Předběžné výsledky nedestruktivního archeologického výzkumu rakouských polních opevnění na bojišti u Hradce Králové.

Kdybych měl sám osobně označit jen jeden okamžik, který mě velmi potěšil, uvedl bych jednu část z přítomných jednotek - Kadetní setnina jičínského pěšího pluku č. 74. Když jsem viděl odhodlání chlapců v dobových uniformách při nácviku na slavnostní pochod a nástup, uvědomil jsem si, jak je práce s mládeží v tomto směru důležitá. Právě mladá generace musí být nositelem historie a poučení z ní. Že život mladé generace není jen být připojen na sítích, mobilních telefonech, ale právě v takových zájmových skupinách, venku a v budovaných přátelstvích.

Slavnostním zahájením sezóny pro mě vše kolem roku 1866 nekončí, právě naopak.

Nejspíše, že na chápání souvislostí u mě nadešel ten správný čas. Nejen studiem dostupných materiálů, ale i návštěvami oněch míst, které poznamenala ona bitva. Příchodem na ona místa to není jen o procházce, ale i o uvědomění si všech souvislostí, pokoře a úctě. Jak na slavnostním projevu zaznělo z úst jednoho řečníka:

Na těch místech umírali lidé, lidé, kteří se chvíli před tím radovali ze života, prožívali všechny své lásky, jejich srdce prahla po štěstí. Na těchto místech však umírali, roztrháni kartáčovými náložemi, či trpěli při amputacích v provizorních lazaretech.

A ty, můj čtenáři pokud zavítáš do okolí Hradce Králové, můžeš stejně, jako já, navštívit Chlum a místa s bitvou spojená..