Jak jsem se stal žákem 8. třídy základní školy

11. 03. 2019 10:00:00
Většina humorných situací přichází nečekaně. A nejčastěji dle nepsaného pravidla – v době naší nepřipravenosti. Prostě kdy to nečekáte. Třeba můj víkendový návrat v čase usednutím do školní lavice po 37 letech.

Při každé návštěvě u mého švagra je jedním z probíraných témat i to, jak se daří neteři a synovci ve škole.
Však to můj čtenáři znáš sám dobře.
Tak jak škola, copak máte za předměty, co paní učitelka... mnohdy s našim obecným komentářem o tom, že se musí učit, protože jde o jejich budoucnost. V řadě diskusí se pak opíráme o naši letitou zkušenost ze školy, ze které jsme vyšli třeba právě před 37 lety. A s falešnou vzpomínkou, danou nejspíše našim zapomněním jak, že to bylo doopravdy. Žijeme tedy v iluzi, že my jsme v té školní lavici zvládali vše lehce. A když my ano, tak i to naše potomstvo na tom musí být přeci stejně.
A tak většina našich komentářů začíná stejně: To když já jsem chodil do školy, tak jsem....
Jenže, toto platí do okamžiku pravdy.
Když jsem tak s neteří diskutoval o všech těch předmětech a školních strastech, neopomenul jsem zdůraznit, že v osmé třídě už jde o hodně a v této době jde i o budoucnost. Nejspíše sám přesvědčený o svých znalostech nabytých 17 lety strávenými ve školní lavici, nabídl jsem i případnou pomoc, kdyby jí vše nebylo jasné.
No co Vám mám povídat, byla to chyba, neboť neteř důvěru do mě vložila.
Přinesla totiž sešit matematiky, kde se zrovna žáci věnovali problematice podivných čísel a písmen, které se honosně nazývají lineární rovnice.
Já na to čučel a ještě se o mě pokoušely mdloby. Abych ale neztratil svou vážnost, snažil jsem se nedat na sobě znát jisté zděšení, doplněné nevyřčenou otázkou: Co to proboha je?

2(x-1) – 3(x-2) + (4(x – 3) = 2(x+5)

Chvíli jsem nad tím seděl, ošíval se a prožíval muka. Pomyslel jsem si, že ještě chvíli a po čele mi snad začne stékat i studený pot.
Ne a ne si vzpomenout, jak že to vlastně je.
Naštěstí, jak by pravili někteří historie znalí jedinci, bolševik padl a tak se k nám dostaly i ty internety a spolehlivý strýček Google mi nabídl pomocnou ruku. A člověk si připadá, jak Alenka v říši divů – kolik tam bylo odkazů. Pečlivě jsem je probíral a hledal ten nejlepší. Prostě nejnázornější, jak by řekl klasik – pro blbý, abych ten problém v jeho souvislostech pochopil i já.
A snad i pochopil.

A když s určitým odstupem o této příhodě přemýšlím, dala mě vlastně řadu poznání a potvrzení.
Třeba v tom, že každej je na něco, každýmu něco jde. Někdo je na matematiku, někdo na fyziku, někdo věci technické či filozofické. A přitom vše má své limity a své hranice. Někdo, kdo je kabrňák na matematiku a s nadhledem vyřeší každou neznámou, nemusí umět vyměnit žárovku. Prostě každý je nějaký, stejně tak jako naše pohledy. Jen by ten matematik neměl pohrdavě koukat na ty, co vzorce neumí a ti, co je neumí, pohrdavě koukat na matematiky. Ono, ať se nám to líbí nebo nelíbí, na světě je to tak zařízeno. Všichni do hromady jsme takovej velkej hodinovej strojek, ve kterým každý to kolečko či šroubek, má své nezastupitelné místo.

I když se najdou tací, co o sobě rádi hlasitě vykřikují, že nejdůležitější jsou právě jen oni.

A snad na samotný závěr, napadla mě otázka: Jak jste na tom vy, při radách dětem do školy?

A velmi rád si přečtu Vaše zkušenosti.

Autor: Pavel Vrba | pondělí 11.3.2019 10:00 | karma článku: 17.95 | přečteno: 765x

Další články blogera

Pavel Vrba

Moji milí bakaláři,

dnes Vám budu vyprávět příběh kolegy z práce. Příběh, jehož autorem je sám život. Začátky mnohých bývají obyčejné a z počátku nezajímavé. Někdy však z prostých okamžiků vzniká hororový děj. Jako v tomto případě, kdy se ztratila

12.2.2024 v 19:00 | Karma článku: 16.55 | Přečteno: 728 | Diskuse

Pavel Vrba

Jako volič, daňový poplatník, ptám se vrchnosti

kdy už přestane dělat z lidí hlupáky. Jako volič a daňový poplatník nestačím zírat. Ze všech těch podivností plných pokrytectví a neřešení života obyčejných lidí. Kolik jsem už slyšel úlisných a falešných prohlášení za 30 let.

5.2.2024 v 9:00 | Karma článku: 33.08 | Přečteno: 1040 | Diskuse

Pavel Vrba

Zima není vůbec nudná, naopak

a vůbec není černobílá, jak se možná některým zdá. Kolem nás lze spatřit tolik nádherných obrazů a detailů. Ta krása, má však svůj omezený čas.

25.1.2024 v 14:00 | Karma článku: 14.30 | Přečteno: 136 | Diskuse

Pavel Vrba

No co no, tak se omluví

zapomenout na nějakej ten milión v kapse, to je přeci normální. Před lid předstoupí, ručičkama rozhodí a omluví se. To se přeci může stát komukoliv. Kdo ví, co je vůbec pravdy na tom....

22.1.2024 v 8:00 | Karma článku: 35.56 | Přečteno: 983 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 16 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 14.26 | Přečteno: 270 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.10 | Přečteno: 461 | Diskuse

Olča Vodová

zdánlivě zadarmo

(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)

27.3.2024 v 21:18 | Karma článku: 5.18 | Přečteno: 112 | Diskuse
Počet článků 811 Celková karma 23.03 Průměrná čtenost 715

Něco o sobě? Nic zajímavého, snad je dva citáty, které vystihují vše.

 

"Cokoli slyšíme, je názor, nikoli fakt.
Cokoli vidíme, je úhel pohledu,
nikoli pravda “.  
Marcus Aurelius
 

"Kdybych se měl snažit číst -
o odpovědích nemluvě -
všechny útoky namířené proti mně,
mohl bych to tady celé zavřít
a nedělat nic jiného.
Dělám to nejlepší, co umím a znám,
a chci to tak dělat až do konce.
Jestliže mi dá konec za pravdu,
nebude na tom, co proti mně říkají, záležet.
Jestli se nakonec ukáže, že jsem se zmýlil
nepomohlo by, ani kdyby deset andělů
přísahalo, že mám pravdu."

                        Abraham Lincoln

Můžete mě zaslat i vzkaz : pavelblog@email.cz
nebo mě naleznete zde :
https://twitter.com/PavelVrba3
Osobní stránky : http://pavelvrbaozivote.simplesite.com

 

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...