A co bude jako dál, aneb vážně nebo nevážně?
Během života člověk prochází mnoha etapami a především neustálým hledáním čehosi. Jasně, každý z nás to máme nastavený jinak. Třeba u práce, kterou děláme. Zapáleně či méně se zápalem. Ten neuvěřitelný souboj výhod a priorit: mezi mzdou, kolektivem, uznáním a zapálením. V situaci, kdy někdo prohlásí: práce, je mým koníčkem, poznali jsme naprosto šťastného jedince. A pokud má štěstí, tak třeba navždy.
Ono ale nic nebývá navždy, protože někdy přijde okamžik, kdy člověk přehodnocuje priority, prostě takovou tu dobu svého „poslání“. A v době takového přehodnocování, může i šťastný jedinec přijít na to, že to co dělal a dělá, není už tak, jak tomu bylo do nedávna.
Prostě přijde na to, že to chce změnu.
Ale ona taková změna… není žádná legrace. Obzvláště, pokud jde člověk z jisté jistoty, do jisté nejistoty.
A ty miliony otázek, bez odpovědí. Co budu dělat jiného? Umím vůbec něco? Uživím se tím? Že bych se dal na podnikání? Ale v čem, když trh je již nasycen.
A ten stav mysli, toužící po změně či úniku od vyhoření. Včetně všech těch otázek bez odpovědí, které mohou potkat kohokoliv, včetně mě.
Nakonec, stalo se mi to již několikrát.
Takový to zamyšlení, co by jako bylo dál.
A přitom přemýšlení, jako bych poodkryl závoj minulosti a jak na nějakých kouzelných perutích, vrátil jsem se do časů dávných – do svého dětství.
Čím vším, jsem to chtěl být.
Třeba učitelem…. tam bych se věnoval nejspíše humanitnímu oboru, především literatuře. Jenže to by nešlo, neb mé povahové rysy by do dnešního školství nejspíše nepatřily, neb bych nejspíše kvůli některým žákům, neobdržel výnos Ministerstva školství číslo 0125466, týkající se výjimky užívání tělesných trestů.
… lékařem…. tak to by taky nešlo, neb v poslední době nějak divně koukám na lékařské pláště.
Ještě nějakou chvíli plápolal jsem si v podvěsu na kouzelných křídlech minulosti, s jasným konstatováním slov: tak to by taky nešlo.
Po drsném pádu zpátky na zem, ošetřil jsem si oděrky zklamání a omyl obličej od prachu minulosti. Zavěšené zrcadlo vrátilo mě zpět do reality, bez odpovědi: a co by jako bylo dál?
V horečnatém přemýšlení napadaly mě všelijaké varianty… některé i plné bizarností, s přetlakem snahy o objevení čehosi, co zde na trhu ještě není.
Prostě, být v něčem první a nebýt jako jiní.
A jistá myšlenka se mi v hlavě na chvíli uhnízdí,
a můžu vesele říci, to tady ještě není.
A určitě ani jinde,
budu mít nápad přelomový.
Tak to by taky už nešlo….
neb mě ho vyfouknul už někdo jiný.
Jakýsi Daniel,
Brit jeden chlípný,
jenž se živí, jako uklízeč nahý.
Už to o něm nakonec zveřejnila média místní,
jako iDnes tv (třeba zde:)
Ale nesmutním příliš,
nakonec vono má vše svý pro i proti.
A navíc, musím si upřímně přiznat,
že na tuhle práci,
nemám ty správný předpoklady.
Přes všechny mé ostatní přednosti nutné k takové práci,
nikdy jsem nenašel kladný vztah k prachovce a jinému úklidovému náčiní.
A jak už pravil pan Werich:
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl.
A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je
a nemá být to, co není,
jak tomu v mnoha případech je.“
Pavel Vrba
Moji milí bakaláři,
dnes Vám budu vyprávět příběh kolegy z práce. Příběh, jehož autorem je sám život. Začátky mnohých bývají obyčejné a z počátku nezajímavé. Někdy však z prostých okamžiků vzniká hororový děj. Jako v tomto případě, kdy se ztratila
Pavel Vrba
Jako volič, daňový poplatník, ptám se vrchnosti
kdy už přestane dělat z lidí hlupáky. Jako volič a daňový poplatník nestačím zírat. Ze všech těch podivností plných pokrytectví a neřešení života obyčejných lidí. Kolik jsem už slyšel úlisných a falešných prohlášení za 30 let.
Pavel Vrba
Zima není vůbec nudná, naopak
a vůbec není černobílá, jak se možná některým zdá. Kolem nás lze spatřit tolik nádherných obrazů a detailů. Ta krása, má však svůj omezený čas.
Pavel Vrba
No co no, tak se omluví
zapomenout na nějakej ten milión v kapse, to je přeci normální. Před lid předstoupí, ručičkama rozhodí a omluví se. To se přeci může stát komukoliv. Kdo ví, co je vůbec pravdy na tom....
Pavel Vrba
Podivnosti myšlenek letošní zimy
roztodivná víra řidičů a cyklistů, u kterých bych zavedl tělesné tresty. Obrazy zimního počasí zamrzlé krajiny a nejspíše i mozkoven řady jedinců, pokud tedy vůbec nějaký mozek mají.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Nejednáme. Na obzoru je stávka soudních pracovníků, požadují vyšší platy
Premium Odvádějí vysoce odbornou práci, musejí skládat speciální zkoušky, někdy sami vypracovávají drobná...
Pokroková nenávist k Židům. Jak se z univerzit v USA staly filiálky Hamásu
Premium Na elitních amerických univerzitách vyhánějí Židy takovým stylem, že to tam vypadá jako v Německu...
Karafiátovou revoluci zažehla jediná píseň. Portugalsko vyvedla z diktatury
Málokterá revoluce je spojena s písní a květinou, jako se to stalo té portugalské. Před 50 lety se...
Chtěl se odpálit během olympiády v Paříži. Ve Francii zatkli 16letého hocha
Kriminalisté ve Francii v úterý zadrželi 16letého mladíka francouzské národnosti, který na...
- Počet článků 811
- Celková karma 25,05
- Průměrná čtenost 716x
"Cokoli slyšíme, je názor, nikoli fakt.
Cokoli vidíme, je úhel pohledu,
nikoli pravda “. Marcus Aurelius
"Kdybych se měl snažit číst -
o odpovědích nemluvě -
všechny útoky namířené proti mně,
mohl bych to tady celé zavřít
a nedělat nic jiného.
Dělám to nejlepší, co umím a znám,
a chci to tak dělat až do konce.
Jestliže mi dá konec za pravdu,
nebude na tom, co proti mně říkají, záležet.
Jestli se nakonec ukáže, že jsem se zmýlil
nepomohlo by, ani kdyby deset andělů
přísahalo, že mám pravdu."
Abraham Lincoln
Můžete mě zaslat i vzkaz : pavelblog@email.cz
nebo mě naleznete zde : https://twitter.com/PavelVrba3
Osobní stránky : http://pavelvrbaozivote.simplesite.com
Seznam rubrik
- Foto - krásy kolem nás
- Společnost
- 1866 v souvislostech
- O těch lidských obavách
- Pokus o fejeton a nadsázku
- O kultuře a umění
- Osobní
- (V)očima diváka
- Ty věci.
- Takové jedno dlouhé povídání.
- Nezařazené
- Foto - motorismus
- Články o motorismu
Oblíbené blogy
- Dana Tenzer
- Jaromír Šiša
- Jitka Štanclová
- Jana Májová
- Kamila Branna
- Soňa Pražáková
- Zuzka Součková
- Jaroslav Chudáček
- Práce záchranářů
- Roman Enders
- Jan Tichý
- Klárka Tůmová
- Tomáš Gayer
- Petr Omelka
- Marek Valíček
- Ivan Dřínek