Pavel Vrba

Tak jsem teda vyrazil za kultůrou.

2. 07. 2017 17:34:39
A když se někam vydávám, bývá to vždy propojeno s jistým dobrodružstvím a zajímavými zážitky. Zrovna jako včera. Byla to kultura spojená s napětím a očekáváním.

Před nějakou dobou jsme v rámci nějakého výročí obdrželi s pí. Columbovou lístky na jedno divadelní představení na motivy textu Františka Hrubína – „Kráska a zvíře“, v hereckém podání herců Východočeského divadla v Pardubicích. A čím více se toto představení blížilo, tím více jsem nabýval jistého znepokojení.

V tuto chvíli si někteří z Vás určitě položí otázku: co může být na divadelním představení tak znepokojivého.

No, a ono může.

Toto představení se totiž konalo pod širým nebem na Kunětické hoře.
Počasí posledních dnů se nejspíše snaží dohnat nedostatek vláhy a tak deště kropí každý den naši zem. Tato skutečnost byla právě tou, která mě dělala vrásky na čele. Kupodivu, pí. Columbové až tolik ne, protože ta spíše řešila co si vzít na sebe. M mé znepokojení o zvýšení vlhkosti v místě konání akce, odbývala konstatováním, že taky můžu něco vymyslet sám. Od sobotního rána jsem sledoval dění na nebi a vysílal pravidelné signály o tom, že tohle představení bude velký hrdinství.
Když pak přišly opakující se přeháňky (některé z nich dokonce vydatné), přemýšlel jsem o tom, zda pro mě nebude výhodnější, mít cosi jako průjem. Tyto myšlenky mě však připadaly poněkud slabošské a tak jsem naplánoval dostupná opatření, která budu moci v případě přírodní katastrofy využít k naší ochraně.
V čas se sbalit a vyrazit, cestou vyzvednout moji mamku a hurá do víru pohádkového příběhu.Po cestě mě překvapila zdánlivě čistá obloha, naplňující mě nadějí, že vše, bude jen dobré a že se představení vydaří.
Když už jsme přijížděli na místo akce, bylo znát, že tentokráte nejsme mezi prvními. A davy lidí, vybaveni taškami s napěchovanými dekami, ve mně pomalu vyvolávaly jisté rozpaky, zda jsme na akci dobře vystrojeni. Miláčku, podívej se, co si lidi nesou, oni snad čekají nějaké mrazy, pravil jsem směrem k mé drahé.
No, však já jsem si vzala svetr, kdyby bylo třeba, samozřejmě s dodatkem o tom, že mi doma říkala, ať si nějaký pro jistotu vezmu také.
Svetr, budu se ještě tahat se svetrem, když je venku pěkně. Stačí, když se táhnu s pláštěnkou, ta bude důležitější.
A správnost mé volby priority, potrhávaly postupně se objevující se hrozivě vypadající mraky. A ty mraky byly čím dál hrozivější, čím více jsme stoupali k vrcholku hory Kunětické.
A já si tak mumlal cosi ve smyslu, že jsem se nechal ukecat a že jsem raději nezůstal doma.
Když jsme taženi davem, dostoupali k místu konání představení, přivítalo nás dočasné hlediště a vybudované kulisy. Celá scenérie byla úžasně doplněná majestátností hradu Kunětická hora. A místa k sezení jsme měli úžasná, pěkně v první řadě.


Chvíle čekání do začátku představení, vyplnil jsem neustálým sledováním oblohy nad námi. Kdybych provedl časosběrné snímkování, mnozí by se nejspíše zalekly. Naštěstí, přišlo upozornění od organizátorů akce, že kdyby se představení v půlce programu nevydařilo, bude pro nás představení v novém termínu.
Stejně tak, jako upozornění o tom, že z hlediska autorského zákona je zakázáno pořizovat jakékoliv nedovolené záběry z představení. Toto upozornění, holt někteří čeští občani nerespektovali, takže si záznam představení pořizovali.

A o vypnutí mobilů?
O tom snad ani nemluvím


Postupně se rozsvěcující se světla, příchod hlavní postavy ...
no, prostě představení začalo.

A od prvních minut musím říci, že mě má podivná mrzutost opustila, neřešil jsem oblohu a u mnohých scének jsem se zasmál.
Prostě bylo to úžasné a krásné.
Výkony herců, ale i režie, zvukařů a všech, co nejsou na jevišti vidět.....
prostě moc dobrá a povedená akce.

video //www.youtube.com/embed/0ATtMikM3A4

A to počasí?

Pršet skutečně začalo, ale po představení. Navíc v době, kdy jsme byli tak 5 metrů od našeho automobilu.Pláštěnku třeba nebylo...., ale v jednu chvíli bych ji rád vyměnil za svetr.
Z toho plyne ponaučení:
až mě příště pí. Columbová dá doporučení, tak si přestanu hrát na pána tvorstva a svetr si sebou vezmu.

Připomenutí oné pohádky ve filmovém zpracování.

video //www.youtube.com/embed/ONWKipKUBDs

Fotografie scény a další infomace převzaty zde :

Autor: Pavel Vrba | karma: 17.80 | přečteno: 425 ×
Poslední články autora