Někdy samotná fotka nestačí.

Někdy nám zůstanou samotné fotografie, které zachycují to, co jsme sami chtěli, ale něco jako by jim chybělo. A já marně přemýšlím o slovech, která by doplnila skrytý význam oněch obrázků.

Jsou fotografie, u kterých lze lehce napsat jednoduchý text….
byl jsem na houbách, fotografoval jsem katedrálu, lidé z ulice, voda a rybníky…..

„Všichni jsme trochu divní. A život je trochu divný. A když najdeme někoho, jehož podivnost je kompatibilní s naší, spojíme se s ním a dostaneme se do vzájemné uspokojující podivnosti a té se říká láska... pravá láska.“
Robert L. Fulghum

S těmi slovy nemám většinou problém, přesto se najdou okamžiky, kdy dlouho v rukách pomyslně převracím ony dvě fotografie a přemýšlím. Třeba o nějakém skrytém významu zachycené scény. Když kolem sebe zaznamenáváme to, co se nám líbí, prolínáme do oněch záběrů i naše vidění světa.

Starý osamělý dřevorubec vzal kus polínka. Dlouhé hodiny na ten kus dřeva pohlížel. Vzal dláto a trpělivě vyřezával, kousek po kousku jakousi postavu. Vyřezával tak dlouho, až se špalek změnil na sošku krásné dívky, které už chybělo jen to, aby ji někdo vdechl život…..

A tak v ruce obracím ty dvě fotografie a přemýšlím, čím mě tak imponují? Co skrývají?

Třeba to je ve své podstatě jednoduché, třeba jsou jen a jen o opaku podhledu, přízemnosti, která se nám vkrádá do našeho každodenního myšlení. Mnohé problémy, které řešíme z omezené výšky naší postavy, vypadají úplně jinak z jiné výšky, z jiného úhlu pohledu.
A přitom opakem podhledu je nadhled.

Díky naší vlastní nedokonalosti si ani neumíme představit, že i to naše každodenní všední okolí, má v sobě ukrytou krásu.

Stačí málo,

třeba jen pár schodů vystoupat,

tam někam k nebesům.

 A vše se rozevře do nádherného panoramatu.

Stačí jen chtít ….

„Jen když se vydáte cestou, kterou před vámi nikdo nešel, můžete zanechat stopu. Všichni máme nějaký strach. Je v každým z nás. Jde jenom o to, za co vám ho stojí vyměnit. Protože v životě budeme mít jenom to, za co jste ochotni bojovat.“
Kamil Bartošek alias Kazma

 

Obrázky se po kliknutí zobrazí v plné velikosti

 

 

Autor: Pavel Vrba | středa 21.6.2017 16:34 | karma článku: 14,36 | přečteno: 393x
  • Další články autora

Pavel Vrba

Moji milí bakaláři,

12.2.2024 v 19:00 | Karma: 17,03

Pavel Vrba

Zima není vůbec nudná, naopak

25.1.2024 v 14:00 | Karma: 14,30

Pavel Vrba

No co no, tak se omluví

22.1.2024 v 8:00 | Karma: 35,65

Pavel Vrba

Podivnosti myšlenek letošní zimy

19.1.2024 v 19:49 | Karma: 15,90