Přišla ta nejkrásnější návštěva,
po dnech plných šedi, plískanic a nečasu.
Nepřišla na dlouho, má svůj vyměřený čas,
přesto však,
i v té své vymezené době,
kouzelným proutkem vytváří tu krásu kolem nás.
Krásu života,
probouzení se ze zimního času,
mění beznaděj na naději.
Slunečními paprsky
hladí nás po tváři,
vysouší všechny ty slzy bolesti.
Otvírejme svá srdce, okna i dveře stavení,
přišlo jaro, se všemi svými krásami.
Fotografie se po kliknutí zobrazí v plném rozlišení
Umění je jako slunce, které se taky nikomu nevtírá. Když zatáhne záclony a zavřete okenice, tak vám slunce do bytu neleze, jenomže je to vaše chyba, pane, že chcete žít potmě. J. Werich