(V)očima diváka - Klenot objevený v krabici.

8. 02. 2017 17:00:00
Opravdu se někdy stává zázrak, aneb když člověk nalezne po letech skvost. A nemusí to být jen z důvodů objevení dávno zapomenuté věci či knihy. A někdy také musí uzrát čas, aby člověk pochopil všechny ty širší souvislosti.

Před několika dny jsme v rodině vybalovali knihy, před lety uložené do krabic. Když je pak člověk po letech otvírá, jako by se ocitl najednou v jiném čase a na jiném místě. Odlepovat pozůstatky lepící pásky, ze které zůstaly jen cáry.
S jistým očekáváním pomalu otvírat papírové díly, zakrývající uložené knihy a všemi smysly vnímat specifickou vůni, která se line z obsahu uložených knih, stejně tak, jako vnímat krásu obalů a zavzpomínat na obsah uložených děl.

Když jsme postupně vyndávali jednotlivé tituly, vrátila se mi u mnohých vzpomínka na dětství a dospívání. Všechny ty sny, ale i vnitřně prožívaná dobrodružství neoddělitelně spojená s hlavními hrdiny a s jejich dobrodružnými příběhy.
Navrácené vzpomínky na dávno zapomenuté ilustrace, sepsané děje, ale i na jejich autory.

Když v takovém případě člověk zavře oči a zavzpomíná, přenese se prostorem a časem do dětského pokojíčku, ve kterém se jako z mlhavého závoje začne vynořovat vzpomínka na tehdejší nábytek, ale i lampička, která doprovázela to mé večerní či noční čtení, všech těch příběhů dětských hrdinů.

Při tom všem probírání knihami, najednou mi zůstala v ruce kniha, dávno, dávno napsaná. Román, který zaujme nejen svým obalem, ale i obsahem. Nejspíše, soudě dle mé paměti mám tu knihu v ruce po dlouhých letech, přesto však zcela poprvé. Jakoby čas stanovil dobu, ve které člověk dokáže pochopit a vnímat všechny ty souvislosti a události, které jsou s ní spojeny. Nejen obsahem, ale třeba i datem vydání knihy.

Někdo můženamítnout: on toho nadělá, takových knih já doma mám.

Jenže já v ruce držím skvost, který má ve svém obsahu zaznamenané střípky ze života. Román, jehož příběh se odehrává v malé pohorské vesnici blízko německých hranic. Román o životě prostých obyvatel z jedné malé vesničky, sepsaný již v roce 1855, spisovatelkou Boženou Němcovou pod názvem Pohorská vesnice.
Podle dostupných informací by od té doby vydán jedenadvacetkrát. A já mám to štěstí, že mám vydání tohoto románu z roku 1942, tedy v 8 vydání, které vytisklo nakladatelství Gustava Petrů Praha – Žižkov.

Když se člověk zamyslí právě nad tímto rokem vydání, nemůže opomenout dobu, ve které byl román vytisknut a nějak distribuován. Byla válka, se strašlivými počty obětí na životech, ničení kulturních a historických budov, byly barbarsky páleny knihy, pošlapována lidská důstojnost, kultura národa a to vše jménem nenávisti a zloby.
Když jsem se začetl do jednotlivých řádků psaného příběhu, uvědomil jsem si, jaký rozměr má plynutí doby a vývoj jazyka od sepsání tohoto díla. Mnohým napsaným slovům už dneska ani nerozumíme, v mnohých výrazech odhalujeme či odhadujeme jejich obsah a poselství, které je pro nás sepsáno.


Vždyť to můžete posoudit sami, z ukázek, které jsem pro Vás připravil:

A po tom prolistovávání knihy a zatím velmi malém přečtení, které je pro mě velkým oříškem, v mé mysli utkvěla otázka: „kdy se i naše napsané řádky a naše slova, v budoucnosti stanou nečitelná“?

Autor: Pavel Vrba | středa 8.2.2017 17:00 | karma článku: 23.12 | přečteno: 395x

Další články blogera

Pavel Vrba

Moji milí bakaláři,

dnes Vám budu vyprávět příběh kolegy z práce. Příběh, jehož autorem je sám život. Začátky mnohých bývají obyčejné a z počátku nezajímavé. Někdy však z prostých okamžiků vzniká hororový děj. Jako v tomto případě, kdy se ztratila

12.2.2024 v 19:00 | Karma článku: 16.55 | Přečteno: 728 | Diskuse

Pavel Vrba

Jako volič, daňový poplatník, ptám se vrchnosti

kdy už přestane dělat z lidí hlupáky. Jako volič a daňový poplatník nestačím zírat. Ze všech těch podivností plných pokrytectví a neřešení života obyčejných lidí. Kolik jsem už slyšel úlisných a falešných prohlášení za 30 let.

5.2.2024 v 9:00 | Karma článku: 33.08 | Přečteno: 1040 | Diskuse

Pavel Vrba

Zima není vůbec nudná, naopak

a vůbec není černobílá, jak se možná některým zdá. Kolem nás lze spatřit tolik nádherných obrazů a detailů. Ta krása, má však svůj omezený čas.

25.1.2024 v 14:00 | Karma článku: 14.30 | Přečteno: 136 | Diskuse

Pavel Vrba

No co no, tak se omluví

zapomenout na nějakej ten milión v kapse, to je přeci normální. Před lid předstoupí, ručičkama rozhodí a omluví se. To se přeci může stát komukoliv. Kdo ví, co je vůbec pravdy na tom....

22.1.2024 v 8:00 | Karma článku: 35.56 | Přečteno: 983 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 27.21 | Přečteno: 496 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 49 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.41 | Přečteno: 299 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.78 | Přečteno: 521 | Diskuse
Počet článků 811 Celková karma 23.03 Průměrná čtenost 715

Něco o sobě? Nic zajímavého, snad je dva citáty, které vystihují vše.

 

"Cokoli slyšíme, je názor, nikoli fakt.
Cokoli vidíme, je úhel pohledu,
nikoli pravda “.  
Marcus Aurelius
 

"Kdybych se měl snažit číst -
o odpovědích nemluvě -
všechny útoky namířené proti mně,
mohl bych to tady celé zavřít
a nedělat nic jiného.
Dělám to nejlepší, co umím a znám,
a chci to tak dělat až do konce.
Jestliže mi dá konec za pravdu,
nebude na tom, co proti mně říkají, záležet.
Jestli se nakonec ukáže, že jsem se zmýlil
nepomohlo by, ani kdyby deset andělů
přísahalo, že mám pravdu."

                        Abraham Lincoln

Můžete mě zaslat i vzkaz : pavelblog@email.cz
nebo mě naleznete zde :
https://twitter.com/PavelVrba3
Osobní stránky : http://pavelvrbaozivote.simplesite.com

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...