Když nemůžu spát a myslím na všechny ty politické matadory a sliby.

vlastně, spal bych rád a nejde to. Nebo člověk usne jen proto, aby byl zákeřně probuzen a mohl přemýšlet třeba právě o těch mnohých politických kreaturách a slibotechnách, které jako volič zajímám jen před volbami.

Od jisté doby nesleduji zprávy, nesleduji plamenné projevy prapodivných bytostí, z nichž mnozí jsou druhem nevyhynulých brontosaurů, pevně a zákeřně přirostlých do všech těch parlamentů, magistrátů či ministerstev.
Na co poslouchat mnohé pokrytecké žvásty se zdůrazněním, jak to se mnou myslí dobře. Já jak slyším, že to se mnou někdo myslí dobře, přecházím do obranného boje. A je úplně jedno, zda-li to je z úst politika nebo výhodné nabídky otravných a neodbytných telefonistů a prodejců.
Stačí vnímat realitu a dívat se kolem sebe.
A jakou souvislost to má s tím mým spaním?
Jednoduchou.
Zákony, politické vedení země, krajů a obcí a realita pro občany.
Třeba v oblasti dopravy.
Ty naše stavby dálnic, obchvatů …..
Když člověk projíždí hlavními tahy, třeba z tý dé jedenáctky na Moravu.
o je pošušňáníčko.
Třeba taková několikapatrová křižovatka co nám vznikla u těch Opatovic - jedno, druhé a už i třetí patro stojí a z toho patra nejvyššího hlavní moravské rameno končí v polích. A tak se ten provoz  na a od Moravy, pěkně hrne na královéhradecký město.

Ve dne  ucpáno a v noci?
No kdo by v noci kontroloval rychlost třeba kamioňákům…..
A dnes to byl přímo koncert metalový.
A v takovém momentu si člověk vzpomene na všechny ty odborníky dopravy a sliby politické elity a v ten samý moment nejraději by je nakopal a poslal do míst patřičných......
A co teprve všechny ty vesničky a městečka, lemující hlavní silnici…
Ještě že máme všechny ty dotace, mnohdy vyházené a utracené nesmysly. Stavby a stavbičky tenisových kurtů, kde nikdy žádnej tenista nebyl a nevyrostl, nebo všechny ty prachy utratíme za hasičskou zbrojnici, kde již v pravěku vymřeli všichni místní dobrovolní hasiči.

A když jsem dneska nemohl tak spát vzpomněl jsem si na některá slova.
Třeba o tom, že ……..
ve své hlouposti a pýše poučujeme celý svět s pocitem, jak velkou jsme velmocí a přitom doma  předvádíme to, co předvádíme.
A to nám jde dobře, už desetiletí a staletí….

A jak s příchodem dalšího volebního období s hloupou hrdostí budeme volit ty vyvolené a nejlepší z nás, co třeba všechny ty obchvaty dokáží konečně vyřešit.
Ale to mé dnešní nespaní mělo i pozitivní stránku, když jsem si vzpomněl na text písničky, která tak nějak patří k tématu.

Jsou čtyři ráno, nebo víc.
Jsem vzhůru, koukám na měsíc,
anebo dolů do ulic,
kde lampy bloudí.
Snad je to jedna z nočních můr.
Co vidím, to je soudní dvůr.
A ten mě teď soudí.
Soud rána - to je nespavost.
A notně potměšilý host.
Je seriózní navýsost -
a tak mě soudí.
Já ale kuráž posbírám
a řeknu "Všechno popírám!?"
Jen ať si mě soudí.
Ať mě klidně soudí,
já se nepřiznám

Ale abych nekončil tak negativně, pár hlášek votom našem životě