Ty věci.
Pavel Vrba
Ve světě fantazie
kdo z nás by ji neznal. Může vůbec bytost jménem člověk říci, že nemá fantazii? Vždyť bez fantazie by byl náš život příliš chudý. Navíc, jsem přesvědčený, že fantazie, je hnacím motorem v životě člověka...
Pavel Vrba
O všech těch odrazech a obrazech.
Denně ho míjím a denně do něj hledím. Stejně jako každý z Vás. Jsou malá, větší, či velká. Předmět, který se stal něčím samozřejmým a všedním. Je to neživý předmět, který však ožije každým dechem našeho bytí.
Pavel Vrba
Takový ty ...vobyčejnosti.
A právě je, čím dál víc miluji. Všechny ty (ne)maličkosti kolem nás. A právě ony, připomínají všechna ta mrňavá kolečka hodinového strojku. Stejně tak, jako vyvolávají otázku, které z nich - je to nejdůležitější.
Pavel Vrba
Otázky.
Už pomalu měsíc pomyslně převracím v ruce jednu fotografii. No fotografii, spíše něco jako koláž, nebo něco podobnýho. A furt na ni hledím a říkám si, no jo, ale co s tím. Je to kýč? je to blbost? Je to nesmysl?
Pavel Vrba
Zátiší s panem vajíčkem.
Čím dál víc přicházím na to, že jsou pro mě obyčejné a mnohdy titěrné věci, zajímavější a zajímavější. Že ty velký věci jsou sice nádherné, divácky zajímavé, ale pro mě i občas nudné.
Pavel Vrba
Třpyty a odlesky, aneb malá vzpomínka na jednoho fotografa.
Při pročítání jedné knihy, mězaujal jeden citát Františka Drtikola. Fotografa, jehož jméno se postupem času vytrácí z paměti lidí. A tak, když zveřejňuji mé dalš černobílých pokusů, přináším právě na něho malou vzpomínku.
Pavel Vrba
Fugacité, transience, kurzlebigkeit.
Jako temný stín provází naše každodenní kroky. Bojujeme s ní každý den, tvrdá konfrontace našich hodnot, našeho neustále se vyvíjejícího se smyslu života.
Pavel Vrba
Vnější a vnitřní vesmír.
Oba tak neskutečně stejné, vnímané našim nitrem. Srdce deroucí tma kolem nás, přesto plná všech hvězd, hvězdných stop a stop světla. Jak jsme neskutečně naivní.......
Pavel Vrba
Takové jedno obyčejné okno – růže a džbán.
Sedím na krásné zahradě, popíjím kávu a můj zrak upoutává cosi zvláštního a mýtického. Něco podivného, co v daném okamžiku jako by zastiňovalo rozmazané obrysy a obrazy. A v jedné chvíli cítím zvedající se vítr, ......
Pavel Vrba
Všechny ty třpyty a odlesky.
Světla a stíny, co by nádherné protiklady. Světla a odlesky, některé i s duchem falešným, svádějící člověka ze správné cesty. Rozpoznání těch zdravých a pro člověka dobrých, to těžké je.
Pavel Vrba
Ty věci – ty moje detaily a pohledy.
Potkáváme se s nimi každý den, přesto jim nevěnujeme pozornost. Vždyť to jsou tak všední a obyčejné pohledy. Třeba takové jídlo. I v něm nalezneme něco krásného, co zaujme naše oči.
Pavel Vrba
Ty věci - o společenských bublinách.
Ty věci...., které jsou kolem nás. Malé a přehlížené. Jako by vůbec nebyly. Detaily, které v dnešní uspěchané době s životem přežívaným v novodobé totalitě jménem konzumismus, tak tragicky přehlížíme.
Počet článků 811 | Celková karma 21.86 | Průměrná čtenost 715 |
Něco o sobě? Nic zajímavého, snad je dva citáty, které vystihují vše.
"Cokoli slyšíme, je názor, nikoli fakt.
Cokoli vidíme, je úhel pohledu,
nikoli pravda “. Marcus Aurelius
"Kdybych se měl snažit číst -
o odpovědích nemluvě -
všechny útoky namířené proti mně,
mohl bych to tady celé zavřít
a nedělat nic jiného.
Dělám to nejlepší, co umím a znám,
a chci to tak dělat až do konce.
Jestliže mi dá konec za pravdu,
nebude na tom, co proti mně říkají, záležet.
Jestli se nakonec ukáže, že jsem se zmýlil
nepomohlo by, ani kdyby deset andělů
přísahalo, že mám pravdu."
Abraham Lincoln
Můžete mě zaslat i vzkaz : pavelblog@email.cz
nebo mě naleznete zde : https://twitter.com/PavelVrba3
Osobní stránky : http://pavelvrbaozivote.simplesite.com