Pavel Vrba
"Cokoli slyšíme, je názor, nikoli fakt.
Cokoli vidíme, je úhel pohledu,
nikoli pravda “. Marcus Aurelius
"Kdybych se měl snažit číst -
o odpovědích nemluvě -
všechny útoky namířené proti mně,
mohl bych to tady celé zavřít
a nedělat nic jiného.
Dělám to nejlepší, co umím a znám,
a chci to tak dělat až do konce.
Jestliže mi dá konec za pravdu,
nebude na tom, co proti mně říkají, záležet.
Jestli se nakonec ukáže, že jsem se zmýlil
nepomohlo by, ani kdyby deset andělů
přísahalo, že mám pravdu."
Abraham Lincoln
Můžete mě zaslat i vzkaz : pavelblog@email.cz
nebo mě naleznete zde : https://twitter.com/PavelVrba3
Osobní stránky : http://pavelvrbaozivote.simplesite.com
- Počet článků 811
- Celková karma 25,05
- Průměrná čtenost 716x
Seznam rubrik
- Foto - krásy kolem nás
- Společnost
- 1866 v souvislostech
- O těch lidských obavách
- Pokus o fejeton a nadsázku
- O kultuře a umění
- Osobní
- (V)očima diváka
- Ty věci.
- Takové jedno dlouhé povídání.
- Nezařazené
- Foto - motorismus
- Články o motorismu
Oblíbené blogy
- Dana Tenzer
- Jaromír Šiša
- Jitka Štanclová
- Jana Májová
- Kamila Branna
- Soňa Pražáková
- Zuzka Součková
- Jaroslav Chudáček
- Práce záchranářů
- Roman Enders
- Jan Tichý
- Klárka Tůmová
- Tomáš Gayer
- Petr Omelka
- Marek Valíček
- Ivan Dřínek
Oblíbené stránky
Pavel Vrba
Jsou bolševici opět u moci
a bezohledně pošlapávají historii a její odkazy? K volbě nadpisu mého zamyšlení mě přivedl článek redaktora MF Dnes Petra Záleského s názvem „Dálniční záchodky uprostřed bojiště?“, ve kterém čtenáře informuje o postoji ŘSD
Pavel Vrba
Navzdory krizi, s prolnutím do minulosti
Dnes jsem opět kráčel po cestách doprovázený křupáním klacků a zvukem do sebe narážejících kamenů. Po blahodárném dešti dobarvovala příroda všechny ty nádherné barvy stromů, keřů a květin.
Pavel Vrba
Stejně, není ten život krásnej?
No je, i když tu a tam se do cesty postaví nějaké překážka nebo nějaká malinkatá potvora. Ale to člověk musí čučet víc do světa, než na obrazovku. Třeba dnes, není bta naše krajina krásně zalitá sluncem?
Pavel Vrba
Jak to prožívám já, aneb o naději
a mém současném žití ve stínu Covidu-19. O plusech a mínusech současných dnů. Jedno je však jisté – všechno je a především bude jiné. A já mám i nemám strach, vlastně na něj nemám vůbec čas.
Pavel Vrba
Vánoční nákupy v půlce března
Alespoň tak jsem si dnes připadal na našem pravidelném týdenním nákupu v jednom obchodním řetězci. Nejspíše jsme s pí Columbovou mezi řadou jiných nakupujících, vypadali jako exoti.
Pavel Vrba
Dáma co vydává obědy a orchestr
V okamžicích aktuální hysterie spojené s koronavirem, nepřestávám normálně přemýšlet. A už vůbec nechci podléhat médiím, z nichž některým nejde o nic jiného, než o pouhou senzaci. Žiji a vnímám všechny střípky běžného života.
Pavel Vrba
Vzpomínka na jednoho člověka
od jehož narození dnes uplynulo 160 let. Nebyl známým politikem a vůdcem. Naopak, byl obyčejným člověkem. Jedním z mnoha, kteří v této zemi po celou tu dobu žili a žijí.
Pavel Vrba
Babizny se nemění
ani po staletí. A kolik takových jsem už v životě poznal. A kolikrát jsem i zažil na vlastní kůži, když se do člověka zakousnou svými hnijícími zuby, z nichž vypouští otravné jedy v klevetách a závisti.
Pavel Vrba
Bilancování na sklonku roku
a ať již člověk chce nebo nechce, bilancuje. Rok 2019 je za námi. A já jsem tomu rád. Jaký vlastně byl?
Pavel Vrba
Hledíc výzvám budoucnosti, žijící v přítomnosti, bloudící ve vzpomínkách minulosti
Sobotní noc vyplněná podivným snovým spaním, vyvolané neposednými kapkami deště bijícími do okenních tabulek. Vždy tomu tak nebylo. Ve snu zabloudil jsem do doby poletujících vloček, které zahalovaly vše do krásného bílého hávu.
Pavel Vrba
Tak co chlapi, taky to tak doma máte?
Vždycky jsem zastával názor, že jsou činnosti, které prostě zvládne jen chlap. A totéž platí v disciplíně, která se připisuje spíše ženám, než mužům. A to vaření. V dnešní době mám pocit, že něžné pohlaví vytrácí zálibu ve vaření.
Pavel Vrba
Adventní čas v opočenském zátiší
A já tak bolestivě přemýšlím o slovech, která by co nejvýstižněji doplnila mé myšlenky a všechny ty obrazy, které jsem zahlédl při své návštěvě v Opočně. Jak tenká je vrstva mezi smysluplným textem a opileckým žvástem.
Pavel Vrba
Kterak jsem se vydal vstříc bytostem pekelným
Měl bych napsat, že je to pro mě tradiční. Nejspíše tím, že stárnu, chodím na akce, které především vyhledávají děti. Ale člověk potřebuje alespoň na okamžik utéct před problémy všedních dnů.
Pavel Vrba
Odlesky života a smrti v novodobé totalitě
Je to vlastně o takovém jednom ohlédnutí za minulým víkendem. Víkendem, kde se pod přetlakem připomínalo 30 let od sametová revoluce. Řada lidí slavila, demonstrovala s hesly a s traktory jako alegorickými vozy.
Pavel Vrba
Po delší autorské odmlce, ozývám se s podzimem
Podzim... přiznám se, že ho mám velmi rád. Miluji tu úžasnou přírodní paletu barev, která je tak nesmírně dokonalá. A v tom všem padajícím listí, lze spatřit i symboliku našeho žití.
Pavel Vrba
Když se nakonec rozhodnu dobře
Co je to vlastně lidský život? Třeba hledání sama sebe a hledání něčeho krásného. Prostě něčeho, co nás drží při životě. A je to těžký, protože nás ze všech stran útočí tlaky konzumní společnosti, negativní zprávy a humus politiky
Pavel Vrba
V čase vrátil jsem se o 74 let zpět
Někdo sice může namítnout, že by se člověk neměl vracet do minulosti, nýbrž by měl nakukovat především do budoucnosti. Je to však pravda jen na půl. Nakonec, vše co prožíváme a jak na vše nazíráme, je kaleno historií.
Pavel Vrba
Za historií na vršek Šibeník
Je řada cest, po kterých se může člověk vydat. Jsou cesty všední i nevšední, stejně tak, jako (ne)vyšlapané či (ne)známé. Mnohé z nich máme přímo u nosu a nevidíme je. Objevujeme daleká místa, ta doma neznáme.
Pavel Vrba
Mé podivné setkání s tajuplnými bytostmi
tajuplné setkání v krajině tak různorodé a podivné. V krajině podivných stínů, střídajících se s ozařujícími světly. Ty prapodivné bytosti, zahaleny do podivných kabátů, plných tajů a složitostí.
Pavel Vrba
Moje nedělní ohlédnutí…, aneb když dovolená končí
Prožil jsem ji tak, jak jsem chtěl. Nemohu nadávat ani na jeden den, protože každý, který jsem zažil, byl jen dle mého rozhodnutí. Požil jsem ji dobře a jsem vděčný, že jsem ji prožíl, mohl se projít a vidět tu krásu kolem sebe.
Pavel Vrba
Přišel čas smíření
protržení tmavé opony a jít za světlem. Prý se tomu říká smíření. Já už vím, že nutnost jít dál, protože i život jde dál, za ničím a nikým se neohlíží. Jen velí - jít dál, ve své smysluplnosti.
Pavel Vrba
Dnes je to přesně 153 let
a já, byť by zatížen příliš čerstvou osobní ztrátou velmi blízkého člověka, cítím povinnost datum 3. července připomenout. Prožívanou vlastní ztrátou si ještě mnohem intenzivněji uvědomuji tragické dopady spojené s tímto výročím.
Pavel Vrba
Jo, to když jsem se přesunul v čase
a ocitl jsem se na módní přehlídce, dnes zapomenutých časů. A bylo to pro mě velkým poznáním. Třeba i tím, že se jsem se ve svém životě poprvé snažil, zachytit krásu, eleganci i vznešenost.
Pavel Vrba
Les, který tak varovně promlouvá k lidem
už po mnoho desítek let. Každičkým stromem, keřem či květinami, bez ohledu na vlastní věk, promlouvá k poutníkům a obyvatelům vesniček. Kolik jsem už v životě navštívil lesů, malých či velkých. Ale tento, tento je jedinečný.
Pavel Vrba
Jsme v té demokracii opravdu svobodní?
Já se obávám, že nikoliv. Ona ta svoboda je v podstatě pouhým snem a pošetilým přáním. Přáním, ze kterého se nám dostává v reálném životě jen malý ždibíček. Ona je vlastně svoboda i proti přírodě.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
